Podle něj tak odpadá dělení rozborů na akutní a ty, jenž mohou pár hodin počkat. „Je to jako jízda po dálnici. Dojedete po ní rychle a bezpečně do cíle. Pokud není ucpaná,“ srovnával technik nové zařízení s dopravním provozem.

Automatická linka zvládne během hodiny analyzovat až 375 vzorků. „Revoluční technologie během pouhých tří sekund odhalí řadu charakteristik důležitých pro jejich zpracování a minimalizuje možné chyby, vznikající při ruční manipulaci. Personál je nyní v kontaktu s biochemickým materiálem jen minimálně,“ ocenil i ochranu zdravotníků primář oddělení klinické biochemie Zdeněk Veškrna.

Označené zkumavky vkládala do nového zařízení laborantka Zuzana Jurášková. „Je nás tu málo, linka nám ušetří hodně práce, minimálně jedny nohy,“ usmívala se.

Dříve totiž musela zkumavky z příjmu rozdělit a vložit nejprve do takzvané centrifugy. Po deseti minutách je přenést k analýze a stále proces sledovat. „Nyní vložíme vzorky do zařízení a robot se o všechno postará sám. Laborantka mezitím udělá spoustu jiné práce,“ pochvalovala si Jurášková.

Rychle pozná mrtvici

Výsledky se rychleji dostanou k lékaři, který tak dokáže určit diagnózu pacienta a zahájit hned léčbu. „Systém dokáže i vyhodnotit vzorky s vyšší prioritou a analyzovat je přednostně,“ dodal primář Veškrna.

Co nejrychlejší výsledky vyšetření mají podle ředitele nemocnice Martina Pavlíka zásadní dopad zvlášť v akutních případech. „Třeba v případě diagnostiky cévní mozkové mrtvice, kdy jde opravdu o čas, který je velmi důležitý pro rychlé rozhodnutí léčby,“ sdělil Pavlík.

Robotická linka v Nemocnici Znojmo
Unikátní a také jediné zařízení ve střední a východní Evropě uvedli do provozu v úterý.
Zkrátí biochemické rozbory krve a tělních v laboratoři na půl hodinu.
Za hodinu zanalyzuje 375 vzorků, bez zásahu člověka.
Oddělení ve Znojmě ročně zpracuje asi 1 milion vyšetření.
Ve všední den je v tamní laboratoři zpracováno 400 až 500 vzorků.
Osmiletý provoz, servis a materiál vyjde nemocnici na 120 milionů korun.

Podobnými případy může být infarkt myokardu, ale také třeba určení hladiny glukózy v krvi nebo cholesterolu. Zařízení určí dalších přibližně sto padesát parametrů.

Nedávno čekala na výsledky i Jiřina Semerádová. „Musela jsem volat lékaři až druhý den, byla jsem celou dobu nervózní,“ uvítala žena z okolí Znojma.

Milion vyšetření

Oddělení klinické biochemie ve Znojmě provede ročně zhruba jeden milion vyšetření. Ve všední den je v tamní laboratoři zpracováno až pět set vzorků.

Podle šéfa centrální laboratoře Institutu Klinické a Experimentální medicíny v Praze Antonína Jabora je automatizace ve zdravotnictví nevyhnutelná. „Nesmíme, ale přitom zapomínat, že lidská ruka je přitom nepostradatelná. Minimálně musí přístroj strčit do zásuvky. Robot se neumí chovat jako člověk a člověk se zase nesmí chovat jako robot. Vyváženost je nutná,“ upozornil expert.

Znojemští si robotickou linku vypůjčili na osm let, což je zhruba životnost technologie. „V ceně sto dvaceti milionů korun je spotřební materiál i servis zařízení. Nemocnice je bude hradit z vlastního rozpočtu,“ spočítala mluvčí nemocnice Petra Veselá.

Dosavadní zařízení sloužilo v znojemské nemocnici jedenáct let, za tu dobu zestárlo. „Pro představu je to jako kdyby bychom jezdili ve dvacet let staré škodovce, která má najeto sedm set tisíc kilometrů. Nyní jsme přesedli do nejnovějšího vozu s GPS, tempomatem a dalšími technickými vymoženostmi,“ pochvaloval si primář Zdeněk Veškrna.