Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Lucie Trubelíková Deníku řekla, že nyní silničáři čekají na územní rozhodnutí. „Připravujeme dokumentaci pro stavební povolení. Po vydání čistopisu, včetně záborového elaborátu, dojde k zahájení majetkoprávního vypořádání. To předpokládáme v prvním čtvrtletí příštího roku,“ upřesnila Trubelíková.
Loni v návaznosti na tento projekt dělníci na silnici I/43 Brno – Svitavy dokončili na Blanensku nový kruhový objezd poblíž obce Sebranice za 33,3 milionu. Řidiči ve směru od Boskovic se díky němu také rychleji napojí na státní silnici.
A zbývající dva úseky plánové I/73? Část mezi Troubskem, potažmo D1 a Bořitovem, se dvěma navrhovanými tunely je dlouhodobě napadána odpůrci kvůli zásahům do krajiny a zátěži pro okolí. Silničáři finišovali s potřebnými studiemi a v létě chtěli zahájit proces EIA s posouzením vlivu na životní prostředí. „Kladný závěr tohoto zjišťovacího řízení je klíčem k dalšímu postupu. Bez něj se dál neposuneme,“ informoval na nedávném setkání v Boskovicích šéf ŘSD Radek Mátl s tím, že tento úsek chce mít ŘSD připravený pro výstavbu do roku 2030.
Připustil však, že majetkoprávní příprava a výkup pozemků budou podle všeho složité. Podle senátorky za Blanensko Jaromíry Vítkové, která se dlouhodobě angažuje právě u tohoto pro region důležitého silničního spojení, je snaha o urychlení celého procesu. Ten se však stále protahuje a postupuje pozvolna. „V Senátu jsme odhlasovali sloučení územního a stavebního řízení a i další změny například u výkupu pozemků, aby se celý proces výstavby urychlil. Některé kroky ale státnímu aparátu stále trvají velmi dlouho. Nechci nikomu nasazovat psí hlavu, ale přijde mi, že některé projekty mají vyšší prioritu,“ uvedla Vítková.
V roce 2028 by pak mohl být nachystaný i třetí úsek od Svitávky do Starého Města, kde se má posouzení dopadů na životní prostředí rozběhnout ještě letos. Současně s přípravou výstavby I/73 řeší silničáři na Brněnsku a Blanensku i problematická místa na I/43. Plánují například stoupací pruh u obce Závist, přeložku silnice U Černé Hory, mimoúrovňové křižovatky v Podlesí, Kuřimi a v Lipůvce, kde počítají také s jiným technickým řešením dopravy na tamním náměstí.
Silnice I/73 s délkou kolem osmdesáti kilometrů propojí dálnici D1 na jihu země s D35 na severu a z velké části využije trasu nedostavěné, takzvané Německé dálnice Vídeň – Vratislav, která se začala budovat za druhé světové války. Odkloní zejména tranzitní dopravu ze současné I/43, která už svou kapacitou zdaleka nestačí a konkrétně na Blanensku je hlavním silničním tahem. Řidiči si dlouhá léta stěžují na dlouhé kolony, a obce na trase zase na neúměrnou zátěž.
Podle Zdeňka Šamana z Okresní hospodářské komory Blansko přetížená I/43 a absence vysokokapacitní silnice negativně ovlivňují na Blanensku také podnikání. „V minulosti jsme přežili obrazně několik biblický ran v podobně povodní, kovidu, zdražení energií nebo inflace. Máme velký zájem na tom, aby se tady I/73 postavila. Odrazí se to v zaměstnanosti, dopravní dostupnosti, ceně pozemků a nemovitostí. V současnosti mi připadne, že naše země je čím dál větší špunt v Evropě mezi Rakouskem a Polskem. Kvůli špatné infrastruktuře jsme pozadu, ztrácíme investiční příležitosti, nejsme konkurence schopní,“ popsal současný stav podnikatel z Blanska.