Ponorka E2 má rozměry 1,4 x 1,8 metru, hmotnost 630 kilogramů bez vnitřního vybavení a baterií a byla určena do hloubky maximálně 250 metrů.

První objednávku na tento typ konstruktéři Pavel Gross s Jaroslavem Kohoutem získali v roce 1978. Siegfried König z Německa si ponorku nainstaloval na svou pětadvacetimetrovou jachtu Seehorse a používal ji ve Středozemním moři například na kontrolu podmořského kabelu mezi Korsikou a Sardinií.

Výstava o gobelínech v Císařské konírně na Pražském hradě.
Obrazem: Šikovné ruce z Valašska. Hrad představuje umění gobelínu

V roce 1984 Gross s Kohoutem pomohli s touto ponorkou vyzvednout z Bodamského jezera letadlo Piper Seneca, které se po havárii potopilo do stometrové hloubky.

Dokument o Pavlu Grossovi natočil režisér Miroslav Náplava. „Strhující životní příběh Pavla Grosse se může zprvu zdát neuvěřitelným, spíše z říše pohádek či městských legend. Jeho strejdou by opravdu mohl být všeuměl Jára Cimrman, kmotrem snílek a vizionář Jules Verne a bratrem sám kapitán Nemo. Jenže vše se událo a Pavel Gross stále žije mezi námi! Čtyřleté setkávání a natáčení nás lidsky sblížilo. I přes generační věkový rozdíl se z nás stali kamarádi,“ řekl Náplava.

Světelná výstava v Lumia Gallery v Celetné ulici v Praze.
Podívejte se: Světlo a fyzika. Výstava si hraje s lidskými smysly

Konstruktér, vynálezce, vizionář a snílek Gross s oblibou říká, že má „vodu v hlavě od svého narození" v roce 1939 v Plzni. Vystudoval strojní fakultu ČVUT v Praze, patří mezi průkopníky přístrojového potápění a celoživotně se zabývá vývojem podvodní techniky.

Díky posedlosti výzkumem dlouhodobého pobytu člověka pod hladinou se stal v roce 1965 prvním československým akvanautem, když strávil sám tři dny pod hladinou moře v habitatu XENIE vlastní konstrukce. Stali jsme se tak třetí zemí na planetě, která vedle USA a Francie přispěla k bádání v oboru saturačního potápění.

Zdroj: Youtube

Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 se stal na dvě desetiletí vyhnancem, aby ve Švýcarsku pracoval na vývoji a stavbě obřího cyklotronu.

V roce 1974 se po seznámení s krajanem Jaroslavem Kohoutem pustil do konstrukce miniponorek. Typ F-3 GEO vyprojektovali a postavili v roce 1981 na objednávku profesora Hanse Frickeho z Max Planckova institutu, který z ní jako první na světě natočil živoucí fosílii, latimérii podivnou.