Nyní jsou už z kostela kompletně převezené do dílny v Lomnici na Brněnsku. „U varhanní skříně a dalších dřevěných prvků nás překvapilo poměrně nízké znehodnocení dřevokazným hmyzem. S rekonstrukcí jsme na začátku. Musíme vyrobit vzdušnice, trakturu, zrestaurovat skříň a hlavně doplnit píšťalový fond,“ řekl za tým restaurátorů z lomnické dílny A.Q. - Attentus Qualitatis Ladislav Rozsypal.

Historický několikatunový nástroj má mít podle plánů přes jedenáct set píšťal. Dochovaných a v použitelném stavu jich je nyní přibližně třetina. Dostat ho pak zpět na chrámový kůr nebude žádná legrace. Ladění a intonace jednotlivých píšťal přímo v kostele pak zabere klidně dva až tři měsíce. „V dílně se může varhanář snažit jak chce, ale každý kostel si nakonec řekne svoje. Finální zvuk varhan se ladí až na místě. Každou píšťalu vezmeme do ruky alespoň dvacetkrát, spíš víckrát. Konkrétně křtinský chrám je v tomto hodně specifický, na zvuk složitý prostor. Spousta zákoutí, ambitů a dutin,“ poznamenal Rozsypalův kolega Martin Bednařík.

Varhany ze Křtin už odvezli restaurátoři. V Lomnici jim vrátí hlas.
Varhany ze Křtin už odvezli restaurátoři, v Lomnici jim vrátí hlas

Podle Ondřeje Múčky z Biskupství brněnského, kde vede středisko pro liturgickou hudbu, byl nástroj delší dobu v dezolátním stavu. Při mších tak ve křtinském kostele zněly posledních zhruba deset let jen digitální varhany. „Začátkem dvacátého století došlo k přestavbě a zvětšení křtinských varhan. Zvuk byl sice mohutnější, ale mechanickou trakturu nahradila pneumatická a ta byla mnohem poruchovější,“ uvedl Múčka.

Restaurátoři se tak po více než sto letech u nástroje vrátí k původnímu mechanickému systému. Ulehčí se i samotným varhaníkům. „Pneumatický systém byl u varhan dobovou záležitostí. Umožňoval sice různé technické kombinace a možnosti, ale tón z píšťal se při hraní ozýval až se zpožděním. Navíc byl nástroj hodně náchylný na teplotu a vlhkost. To nyní odpadne a hraní bude mnohem přesnější,“ dodal Martin Bednařík.

Křtinští získali na nákladný projekt dotaci, která je i se započítaným podílem tamní farnosti sedm milionů korun. Celkem má volná historická rekonstrukce varhan ze druhé poloviny 18. století přijít na zhruba 9,5 milionu a skončit v roce 2023. V té době zároveň uplyne tři sta let od úmrtí barokního architekta Jana Blažeje Santini-Aichela, který chrám ve Křtinách navrhl. „Peníze se snažíme získat i takzvanou adopcí varhanních píšťal. Připravili jsme pro zájemce čtyři různé cenové balíčky. Od patnácti set korun do padesáti tisíc. Vše jde přes transparentní účet farnosti. Pořádáme také benefiční koncerty. Další je na programu ve křtinském kostele 10. října,“ upřesnil křtinský farní vikář Metoděj Ján Lajčák.

Zastřená historie

Do skříně varhan, která pojme bezmála dvanáct set píšťal, pak Křtinští umístí seznam dárců. Zatím takto lidé na obnovu historického nástroje věnovali kolem milionu korun.

O historickém nástroji ve farním kostele Jména Panny Marie ve Křtinách se příliš dobových informací nedochovalo. Je však jisté, že prvním varhanářem, který po zbudování nového kostela ve Křtinách postavil varhanní stroj, byl králický varhanář František Umlauf. „Varhany zhotovené pro křtinský kostel mezi lety 1763 až 1764 však samotný výrobce o třiadvacet let později doplňoval nebo opravoval. Tento nástroj byl na křtinském kůru do let 1907 až 1908, kdy ho uničovský varhanář Wilhelm Brauner přestavěl na pneumatické varhany, které obsahovaly dvaadvacet rejstříků,“ vrátil se do historie Lajčák.

Dodal, že na hracím stolu varhan se dodnes nachází štítek firmy varhanáře Josefa Melzera z Kutné Hory, který zřejmě provedl na křtinských varhanách generální opravu v době mezi dvěma světovými válkami.