Nedávno na to upozornili brněnští odborníci. „Většina lokalit v kraji má podprůměrný stav medu. Vliv na jeho cenu to prozatím mít nebude, protože konkurence je taková, že se ji včelaři bojí zvýšit. Proto med prodávají pod výrobními náklady. Ale blížící se krize to může změnit,“ uvedl Antonín Přidal z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Za úhyn včel mohou sucha, chemické postřiky a výsadba plodin, které dávají méně nektaru. „Výjimkou není ani řepka, u které v současné době pěstované odrůdy jsou na mnoha místech z hlediska poskytování nektaru a pylu zcela bezvýznamné,“ doplnil Přidal.

Pomoci má dotační program ministerstva zemědělství, z něhož hospodáři mohou čerpat na setbu medonosných rostlin. Mezi ně se řadí například hořčice, jitrocel či svazenka. Takovou půdu pak nesmí hnojit, sklízet, ani poprašovat pesticidy.

Včely mají zásadní význam pro ekosystém. Při snižování jejich počtů totiž hrozí až vyhynutí některých rostlin a živočichů, kteří jsou na nich závislí. „Téměř osmdesát procent druhů volně rostoucích rostlin a přes osmdesát procent druhů zemědělských plodin v Evropě závisí alespoň částečně na hmyzu, aby mohly vytvořit semena. Opylování hmyzem umožňuje také lepší kvalitu ovoce, zeleniny, ořechů a semen,“ zdůraznili představitelé Iniciativy Evropské unie pro opylovače.

Cena medu za posledních sedm let stoupla o téměř šedesát korun za kilogram. Spotřeba medu pak z 0,7 na jeden kilogram medu na osobu ročně. „Hranici 200 korun za kilogram cena medu překročila v roce 2015. Největší skok se odehrál mezi lety 2014 a 2015,“ popsal v situační a výhledová zprávě ministerstva zemědělství Včely 2019 Petr Chalupa.

V České republice se nachází téměř 800 tisíc včelstev u více než šedesáti tisíc včelařů. Tím se podle Přidala Česko řadí mezi země s největším počtem včelstev na kilometr čtverečný na světě.