Hospodaření lesníků, zejména těžba dřeva a následné frézování pasek na jihu Moravy, považují vědci za hlavní důvod masivního úbytku motýlí populace. „Nedávno tu žily tisíce jasoňů, dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii,“ sdělil Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Zástupci Lesů České republiky tvrzení razantně odmítli. Oponují, že za snížení populace hmyzu může sucho. „Kde nejsou rostliny, nemohou žít ani motýli a další živočichové vázaní na vegetaci. Voda prostě chybí a zalévat louky není možné. Dávat v těchto klimatických podmínkách do spojitosti způsob hospodaření kohokoli s úbytkem v populaci některého přírodního druhu je zavádějící a nesmyslné,“ okomentoval ředitel Lesního závodu Židlochovice Miroslav Svoboda.

Vliv klimatu nevyloučil ani ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava Jan Vybíral. „Hynou stromy, keře, bylinné patro vegetace i tráva. Motýli je potřebují, a tak se jejich populace snižuje,“ sdělil.

Brno 23.7.2019 - kašna s pěnou v parku Rooseveltova v Brně
OBRAZEM: Vodu v brněnské kašně opět znečistil saponát

Ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů České republiky Vladimír Krchov dodal, že přírodě se lze jen přizpůsobit. „Na klimatickou změnu reagujeme dlouhodobou výsadbou druhově pestrých a odolnějších lesů,“ tvrdí.

Martin Škorpík z České společnosti entomologické však nesouhlasí, podle něj stačí změnit přístup. „Jasoňům vyhovuje výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se tu hospodařilo tisíce let. Ochrana přírody se právě tohle snaží dlouho marně prosadit. Lesníci odmítají jakoukoli změnu zaběhaných postupů,“ reagoval.

Vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Kmet se v úterý redakci ke kauze odmítl vyjádřit s tím, že písemné stanovisko vydá zřejmě ve středu.