Zhruba 350 vinařů, odborníků z oboru a významných hostů se v pondělí sjelo na vůbec první Celostátní vinařský kongres. Má se opakovat alespoň jednou za čtyři roky. Dorazili i členové vlády v čele s premiérem Petrem Fialou. „Víno je součást národního dědictví. Moje manželka pochází z vinařské rodiny, takže práci vinařů možná znám o něco lépe než běžný konzument,“ řekl. Podle něj mají vinaři v Česku nastaveny dobré podmínky.

Fiala ujistil o pokračující podpoře oboru, i díky evropským penězům. „Vinařům v investicích do modernizace a konkurenceschopnosti každý rok pomůžeme částkou téměř pět milionů eur, tedy zhruba 120 milionů korun,“ uvedl Fiala. A to v období následujících pěti let. Právě odstartovalo aktuální období Strategického plánu Společné zemědělské politiky.

Boj o regály

Tuzemské zemědělství a potravinářství je podle Chlada pod obrovským tlakem dovozců ze zahraničí a sítí obchodních řetězců. Levné víno na pultech supermarketů je podle prezidenta Svazu vinařů velký problém. Připomněl trend, kdy i na malých městech a v obcích přibývají obchodní řetězce se zahraničními majiteli. „Způsobuje to obrovský tlak na české a moravské producenty včetně vinařů. Ve smyslu: Prodej mi to laciněji. Naše vinaře a zemědělce to omezuje,“ pověděl Chlad.

Víno a vinná réva, ilustrační foto
Sevar, Blauburger. Vinaři na jihu Moravy dávají šanci netypickým odrůdám

Poukázal na paradox, že v regálech se tak objevuje dokonce víno za padesátikorunu, které cestovalo přes půl planety. Apeloval na lepší komunikaci se spotřebitelem a společná jednání vinařů, obchodníků a zástupců státní správy. „Potřebujeme součinnost. Dialogu zatím nejsme schopni docílit. Zástupci státu mohou fungovat jako mediátor,“ naznačil.

Reforma ve vinicích?

Vinařství se podle Chlada nemůže ubírat pouze cestou špičkových vín a ve střední kategorii, ale i těch základních, která tvoří pětaosmdesát procent trhu. Nebezpečí spatřuje právě možném dovozu levných vín ze zahraničí. „Podle našich informací v Itálii rozšiřují plochy vinic na více než milion hektarů. S výnosy až padesát tun hroznů na hektar. V České republice jsme měli v roce 2021 průměrný výnos 5,8 tun,“ vyčíslil.

Evropský volný trh ale respektuje. „Nechceme ani nemůžeme rychle zavřít hranice. Je třeba se okamžitě zabývat nejen ekologickými, ale i ekonomickými opatřeními. Aby naše vinohradnictví a vinařství zůstalo rentabilní a konkurenceschopné,“ vysvětlil. Volá po systémových změnách.

Zdanění

Vinařský básník a sklepmistr z Břeclavska Ctirad Králík se kromě poezie na růžové víno vrátil i k myšlence zdanění tichých vín, kterou vinaři odmítají. Nedávno se možným zdaněním zabývali odborníci z Národní ekonomické rady vlády. „Do státní pokladny to ve výsledku nepřinese ani korunu. Znevýhodnilo by to naše vinaře oproti dalším vinařským zemím,“ řekl na pódiu. Podporu našel u ministra zemědělství Nekuly. „Obecně nejsem příznivcem zvyšování daní. Vyjádřil jsem se proti zdanění tichých vín,“ potvrdil šéf resortu, který pochází z jižní Moravy.

Expozice Salonu vín ve Valticích, ilustrační foto.
Do Salonu vín se vrací turisté. Přibývá Poláků a Slováků, říká ředitel

Vláda nyní řeší možné sjednocení DPH, které může ovlivnit i vinařskou turistiku. Ubytovací služby nyní spadají do nižší desetiprocentní sazby. „Téma je evergreen. Jsem velmi zdrženlivý. Byl jsem u řady jednání, nikdo mi negarantoval, že pokud změníme sazbu DPH u potravin, a je jedno, zda o dvě, pět, patnáct procent, že se to v plné míře promítne i u koncového spotřebitele na pultu,“ řekl Deníku Nekula.

Naopak je to podle něj riziko pro státní rozpočet. „Nemůžeme se chovat nehospodárně. Raději zvednu ruku pro navýšení důchodů a cílené pomoci lidem, kterých se zdražování potravin citelně dotýká,“ doplnil.

Budoucí technologie

Vinaři ve Valticích ukázali mimo jiné další možnosti hospodaření šetrného k přírodě. Díky novým metodám a technologiím, jako jsou třeba autonomní stroje a roboti na práci ve vinici. Podle Chlada se ale zavádění inovací neobejde bez strukturované podpory. Poslední vinobraní potvrdilo, že vinaři reagují na nedostatek pracovních sil využitím moderní mechanizace. „V devadesátých letech jste neviděli sbírat hrozny ve vinici kombajnem. V současnosti je to realita,“ zmínil ministr zemědělství Nekula.

Démon alkohol

Národní sommelierka České republiky Klára Kollárová představila na kongresu projekt Víno zodpovědně, do kterého se zapojilo Národní vinařské centrum. Respektuje lokální odrůdy, hlásá osvětu u vinařů i zákazníků včetně světového boje s nemírným pitím alkoholu. „Jedním z aktuálních světových trendu jsou nízkoalkoholická a nealkoholická vína,“ podotkla Kollárová. Obecně bere za zodpovědná vína ta suchá, mimo jiné obsahují méně alkoholu.

Zatímco muži popíjejí častěji pivo, u žen je preferovaným nápojem právě víno
Pití s mírou. Do boje s alkoholismem se zapojili i vinaři

Projekt vítá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Démon alkoholu je tady pořád. Bohužel covidová pandemie vedla k tomu, že řada lidí řešila své problémy zvýšenou konzumací alkoholu. Nejen vína,“ okomentoval na kongresu.

Je pro nulovou toleranci v případě podávání alkoholu lidem mladším osmnácti let a tvrdé restrikce. Obezřetný je v případném zavádění tolerance u řidičů za volantem. V Česku platí zákaz alkoholu, v sousedním v Rakousku či Německu je hranice 0,5 promile. „Z mé zkušenosti je zatím moje důvěra v české řidiče malá,“ nezastíral Válek. Vinařskou cykloturistiku naopak vnímá benevolentně. „Pokud vypijete dvě deci vína, nasednete na kolo a šlapete kilometry, je nulová tolerance blbost,“ řekl Deníku.

Historicky první celostátní vinařský kongres se uskutečnil v jihomoravských Valticích. Nastínil nové vize oboru, pojmenoval aktuální problémy.Historicky první celostátní vinařský kongres se uskutečnil v jihomoravských Valticích. Nastínil nové vize oboru, pojmenoval aktuální problémy.Zdroj: Deník/Přemysl SpěvákKrausův odkaz

Vinaři si připomněli významnou osobnost Viléma Krause. Nestor tuzemského vinařství zemřel před deseti lety. Kongresem odstartovala série akcí, kdy se v následujícím roce a půl, u příležitosti sto let od jeho narození, bude jeho odkaz dále připomínat. Byl šlechtitel révy vinné a pracoval aktivně na zlepšování vinohradnických metod. Spolupracoval na vytváření vinařského zákona. Jako vědec působil ve Vinařském ústavu. Až do vysokého věku se věnoval odborné a popularizační publikační činnosti. Byl oceňovaný v Česku i zahraničí.

Mezi Krausovi žáky patří vinař a šlechtitel Miloš Michlovský z Rakvic na Břeclavsku, který mu na kongresu také vzdal poctu.