„Texty snad napsal jeden člověk, který si je po sobě ani nepřečetl. Natož, aby je dal přečíst někomu jinému. A o stylistice ani nemluvím,“ napsal v komentáři člověk, který na chyby upozornil. Protože pracuje v oboru, nepřál si zveřejnit své jméno. Redakce jej však zná.

Z informačních tabulí se tak lidé dozvědí například i to, co se vyskytuje na "voní" hladině nebo co je možné nalézt ve "vodně". „No a kdybyste náhodou nevěděli, jak bobr plave, tak vězte, že výrobrně. A kdybyste náhodou nevěděli, tak vězte, že louky jsou ornitologicky významné, protože tam žijí zajímaví ptáci. A botanicky významné, protože se na nich vyskytují zajímavé rostliny. To je zase reklama,“ přiblížil obsah tabulí všímavý milovník přírody.

chyby na cedulích o Košárských loukách
- orel královský zde poprvé zahnízdil poprvé v roku 1998
- z rostlin lze lesních porostech lze nalézt kupříkladu bleduli letní…
- ve vodně je možno vzácně nalézt….
- na voní hladině rostoucí…
- mláďata orla královského na hnízdě
- bobr – výrobrný plavec
- bobr se vrátil po úplném vyhubení do lužních lesů Jižní Moravy…
- poprvé byl bobr spatřen na Dyji
- ročně může jen na polesí Soutok takto způsobená škoda může pohybovat i v řádech miliónů Kč

Zavádějící je podle něj i popisek u fotografie zobrazující čápa černého. „Čáp černý žije a hnízdí skrytě uvnitř lužního lesa, proto ho přidrátovali na suchý pahýl na volný plac. A ještě nakřivo,“ poznamenal člověk.

Spodní část informačních tabulí prozrazuje, že za jejich zhotovením stojí Jihomoravský kraj, Biosférická rezervace Dolní Morava, Lesy České republiky a Povodí Moravy. „Informační tabule v Polesí Soutok jsou součástí projektu Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Lesy České republiky nestály žádné prostředky. Přesto vyzveme zástupce kraje, aby tabule upravili,“ sdělila mluvčí lesů Eva Jouklová.Informační tabule v oboře Soutok jsou plné chyb a překlepů.

Tvorba informačních tabulí je přitom podle vedoucího správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiřího Kmeta poměrně zdlouhavým procesem. „Zásadní je naskládat správně informace tak, aby dávaly smysl. Finální materiál pak u nás prochází procedurou korektur přímo na pracovišti. Snažíme se o maximální věcnou správnost, ale i o odhalení gramatických či stylistických chyb. Texty přesto dáváme ke korektuře ještě i externistovi, který není z oboru,“ popsal Kmet.

Neomylní však nejsou ani na Pálavě. „Párkrát se nám stalo, že jsme objevili chybu na hotových cedulích. Není nic jednoduššího než nechat natisknout nový polep. Stojí to pár stovek korun,“ vyčíslil vedoucí správy.

Informační tabule přidělaly před více než dvěma lety také vrásky správcům Chráněné krajinné oblasti Moravský kras na Blanensku. Podali tehdy trestní oznámení na Moravana, který navrtal čtrnáct cedulí s nápisem přírodní rezervace a s malým státním znakem. Místo českého lva přidělal zalaminovaný znak moravské orlice. Dopustil se tak hanobení státního symbolu.