„Právě v Brně se většinou léčí pacienti z Vyškova. Převáženě tam také putují téměř dvě třetiny námi odebrané krve," potvrdila primářka vyškovského hematologického oddělení Růžena Závodná.

V současné době nemocnice eviduje asi dva tisíce osm set dárců, kteří chodí pravidelně. Za měsíc pracovníci udělají pět set odběrů. Během prázdnin podle Závodné organizace využila všechnu krev, kterou odebrala, takže stále přijímá všechny typy. „Někdy se ale skutečně stává, že máme krve typu B+ nebo AB+ tolik, že další už nepotřebujeme. V takové chvíli proto musíme přistoupit k omezení, nebo alespoň oddalování odběrů. Občas se totiž stane, že pro určitou krev není uplatnění v celém kraji," vysvětlila Závodná.

Proto nemocnice zavedla službu, díky níž dárci můžou z pohodlí domova zjistit, o jakou skupinu mají na hematologii zrovna zájem. A to na webových stránkách. „Krví se totiž nelze dlouhodobě předzásobit. Ve stavu, kdy je ji možné využít třeba pro transfuze, vydrží pouze dvaačtyřicet dní. Ale třeba zmrazenou krevní plazmu lze využít až po dobu dvou let," dodala primářka.

Zatímco o už zmíněné krevní skupiny občas zájem nebývá, některé typy v nemocnici neodmítají téměř nikdy. „Hlavně se jedná o skupinu 0 −, která je univerzální a může se dávat bez křížové zkoušky, takže v případě akutní potřeby je nutné, aby byla v dostatečné rezervě," objasnila Závodná.

Krev se ale na Vyškovsku nedaruje pouze v nemocnici, ale i v místní vojenské posádce. Tam se letos odběrová akce uskutečnila už podruhé a zájem mezi vojáky prý byl značný. „V srpnu se dostavilo celkem šestašedesát dobrovolných dárců, a co je pro nás nejdůležitější, převážně šlo o velmi mladé vojáky," pochlubila se vedoucí odběru Iveta Fořtová.

Akce navázala na úspěch červnové, kdy si krev nechalo vzít víc než padesát dobrovolníků z řad armádních nováčků. Podle mluvčí Velitelství výcviku – Vojenské akademie Vyškov Moniky Novákové se ve městě v odběrech zřejmě bude pokračovat dál. „Vojáci z Vyškova by měli do budoucna představovat pravidelný zdroj mladé krve, kterou můžou využít pacienti Ústřední vojenské nemocnice v Praze, jejíž zaměstnanci odběry dělali," naznačila Nováková.

Zájem ovšem není jen mezi mladými vojáky, ale zástupci mladší generace obecně. Odběr už za sebou má například student Jakub Jeřábek z Brna. „Studuji školu zaměřenou na zdravotnictví a farmacii, takže jsem k dárcovství měl tak nějak blízko. Také jsem chtěl někomu pomoci už teď, během studia. Byla to pro mě zajímavá zkušenost. V budoucnu půjdu rozhodně znovu," svěřil se mladík.

Ten, kdo se rozhodne darovat krev, musí mít minimálně osmnáct, nanejvýš pak pětašedesát let a vážit minimálně padesát kilo. „Samozřejmě musí být také zdravý a neměl by užívat léky. Muži můžou chodit každé tři měsíce, tedy nejvíc čtyřikrát za rok, ženy pak třikrát ročně," zmínila Závodná.

Že jsou podmínky pro dárcovství poměrně přísné, potvrzuje například studentka Veronika Vorlová. Ta narazila právě kvůli dlouholetým zdravotním problémům. „Velmi ráda bych krev darovala, ale už od dětství trpím nedostatkem železa, takže to v mém případě není možné," posteskla si dívka.

JAN JURÁK