Šipka odbarveného záchranáře se zabodne pod vodní hladinu. Muž plave kraulem svou první délku. „Rozčísni si pěšinku!“ volá někdo z lidí fandících u bazénu.

Blanenská dvěstěpadesátka je nejnáročnější soutěž v krytých bazénech v Evropě. V sobotu se ji snažilo pokořit přes šedesát vodních záchranářů z celého Česka. „Je to můj devátý start. Na dvěstěpadesátu se jezdím bavit. Je fajn, že se setkám s dalšími kolegy,“ říká David Kutálek z Frýdku Místku. Ten čeká u bazénu, až na něj přijde čas. Za nejobtížnější část klání považuje plavání v oblečení. „Jak se napije vodou, je dost těžké,“ vysvětluje mladý muž.

Podkova, šnorchl a cihla

Své soupeře, kteří čeří hladinu, sleduje z povzdálí i Josef Švec z Ústí nad Labem. „Mně nejdou hody podkovou. Je to bohužel na začátku, takže mě to zdrží. Snad to ale doženu při nasazování šnorchlu, ploutví a pak zaplutím pro cihlu,“ pousměje se tmavovlasý závodník. Ten potvrzuje, že Blanenská dvěstěpadesátka dává zabrat i zkušeným záchranářům. „Když doplavu do cíle, bývá mi zle. Člověk prostě musí lehnout a vydýchat to,“ dodává.

Na startu stojí ve střehu další tři plavci v červeném oblečení. Ozve se píšťalka. Plavci trefují záchranářskou podkovou tonoucího. Třikrát. Pak vyráží na svou první padesátku. Poté, co se vysvlečou, plavou další délku. Vylezou na břeh, kde si nasadí masku se šnorchlem a ploutve, a zanoří se do čtyřmetrové hloubky. Na dně leží cihla. S tou pokořují dalších padesát metrů.

Pak cihlu vymění za padesátilitrový barel. Je plný vody a simuluje dospělého člověka. Když se závodníkům podaří proplavat další úsek, vyrazí k bójce. V dvoumetrové hloubce tam vezmou puk, odloží jej a zaplavou si poslední čistou délku.

Náročné? A co teprve pro ženy

Náročnou soutěž zdolávají také ženy, třeba Ivana Hykrdová z Brna. „Chlapi mají výhodu, že jsou silnější. Nejhorší tak pro mě je část s barelem. U té je důležitý odraz od stěny a velké záběry při plavání,“ míní dívka.

Blanenská dvěstěpadesátka je nejnáročnější závod, který se v Evropě plave ve vnitřním bazénu. Tvrdí to jeden z pořadatelů a duchovních otců akce Lubomír Pokorný. „Dvěstěpadesátku jsme začali pořádat před šestnácti lety, protože v zimě je sezona pro záchranáře mrtvá. Musí být přitom připravení, protože slouží na krytých bazénech,“ líčí záchranář s tím, že někteří soutěžící závod kvůli naprostému vyčerpání i vzdají.

Soutěží muži i ženy od patnácti do více jak čtyřiceti let. Rozdělení jsou do šesti kategorií. „Absolutní čas zatím zaplaval Michal Špaček z Blanska, bývalý reprezentant v dálkovém plavání, takže má natrénováno. V cíli byl za čtyři minuty a jednačtyřicet vteřin. To se mu podařilo i letos,“ upozorňuje Pokorný.