Zdravotnice přitom měla 
v mládí o svém budoucím zaměstnání jiné představy. „Původně jsem chtěla být učitelka. Nakonec jsem se rozhodla zkusit práci sanitářky na operačním sále. Tam se mi natolik zalíbilo, že jsem začala s večerním studiem zdravotní školy," popisuje začátky své kariéry usměvavá čtyřiašedesátiletá blondýna.

Práce ve zdravotnictví je podle Ertlové sice náročná, ale nikdy ji neunavovala. „Když člověka skutečně baví, zvládne to," vysvětluje žena.

Pracovala v nemocnicích v Karlových Varech i v Brně. Zde získala specializaci pro anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči. Té se věnovala několik let.

Stále ji ale zajímala pedagogická práce. Po jednadvaceti letech péče o pacienty proto začala pracovat na katedře akutní medicíny současného Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, kde pomáhala vzdělat tisíc šest set řidičů záchranné služby. „V třiadevadesátém to totiž ještě nebyli zdravotníci. Aby se jimi mohli stát, začali jsme dělat kvalifikační kurzy," vysvětluje žena, která pro řidiče vydala i učebnici.

Nyní připravuje již její třetí vydání. Kromě toho v centru ošetřovatelství spolupracuje na návrzích právních předpisů a zpracovává stanoviska k výukovým programům zdravotníků. „Věřím, že i díky mé práci získá povolání sestry prestiž, kterou si zaslouží," doufá.

LUCIA TUPÁ