„Vzhledem k poměrně nízké teplotě vody lze uvažovat pouze o místním využití," uvedl vedoucí vědeckého týmu Jaromír Leichmann.

Pro potřeby geotermálních elektráren jsou totiž potřeba teploty výrazně nad sto stupňů Celsia. Podle geologů v jižní části mezi rakouským Laa a kolem Mikulova dosahuje teplota až kolem devadesáti stupňů, což odpovídá požadavkům v moderních systémech dálkového vytápění. „Chladnější vody mezi třiceti a čtyřiceti stupni (jako u Pasohlávek - pozn. redakce) se dají využít pro průmyslové nebo zemědělské procesy,“ vysvětlila za rakouskou část týmu geoložka Doris Rupprecht z vídeňské instituce Geologický průzkum Rakouska.

Podzemní vody se v Pasohlávkách i Laa zatím využívají k rekreačním a lázeňským účelům. „Je důležité chránit stávající využití a také tento zdroj ochránit pro jeho další možné využití,“ dodala Rupprecht.

Ilustrační foto.
Bývalé doly jako zdroj vody. Na jižní Moravě vytipovali padesát lokalit

Vědci dále potvrdili, že se vody v oblasti Pasohlávek průběžně doplňují, nejsou tedy fosilní. Rychlost s jakou k tomu dochází a posouzení možných rizik geotermální struktury je pak zásadní pro varianty jejich dalšího využívání. Bližší nástin experti sdělí na závěrečné konferenci přeshraničního projektu.

Oblast tohoto česko-rakouského pomezí je podle odborníků geologický rozdělená řadou hlubokých zlomů do dvou částí. „To je zásadní zjištění. Vrty v Pasohlávkách a Laa se vzájemně nemohou ovlivňovat,“ zdůraznil hydrogeolog Tomáše Kuchovský z brněnské Masarykovy univerzity. Horninové soubory totiž nedovolují propustnost podzemních vod mezi dvěma oblastmi.

Oblast Pasohlávek s lázněmi podle něj aktivněji získává vodu ze srážek, jihovýchodní blok má jiné horninové složení a voda byť má stejnou teplotu má pomalejší oběh a je méně doplňovaná.

Energie pro domácnosti

V rakouské Vídni plánují využít ohromné zásoby horké vody tři kilometry pod městem jako zdroj tepla. „Pod Vídní dřímá obrovské množství tepla. Do roku 2030 chceme teplo z hlubin dodávat až do 125 tisíc domácností,“ sdělil ředitel energetického podniku Wien Energie Michael Strebl.

Pomocí 3D modelu získali podrobný obraz vídeňského podzemí, na což navážou plánováním konkrétních projektů. Velmi podrobné informace o podloží získal městský dodavatel energií díky výzkumnému projektu GeoTief Wien, během něhož vědci a zástupci průmyslu od roku 2016 zkoumají geologii Vídně a okolí. Interdisciplinární tým mimo jiné provedl rozsáhlé detailní měření pomocí šestnáct tisíc bezdrátových senzorů, které měřily seismické odrazy vibrací, jež do země vysílaly speciální vozidla.

Výzkumníci následně obrovské množství dat analyzovali společně s dalšími materiály. Průzkum odhalil vysoký potenciál v oblasti na východním okraji metropole, kde se nachází přibližně dvacet milionů let stará geologická vrstva Aderklaarský konglomerát, nazvaný podle obce sousedící s Vídní.

Plánovaná výstavba lázní v Pasohlávkách na Brněnsku.
Velký objev vědců: Termální vody v Pasohlávkách jsou z doby ledové

Experti předpokládají, že se v hloubce tří kilometrů nachází vodní zásoby o teplotě až sto stupňů Celsia s termálním výkonem až 120 megawattů. Do konce jara příštího roku chce Wien Energie potenciál ověřit i pomocí výzkumných vrtů. Praktické zkoušky se zaměří zejména na chemické složení vody i hornin a jejich propustnost. Potvrdí-li testy a další výzkum předpoklady výzkumníků, může Vídeň začít s přípravou geotermálního zařízení.

Geotermální energie by tak sehrála zásadní roli v přechodu na bezemisní energetiku. Plány města Vídně pro rok 2040 počítají s tím, že necelou polovinu místní spotřeby tepla pokryjí tepelná čerpadla, kolem 56 procent spotřeby však má zajistit právě dálkové teplo. Městský plán zároveň předpokládá, že výroba dálkového tepla se do té doby stane klimaticky neutrální. Proto se Vídeň vedle energetického využití odpadů a odpadního tepla chce opřít i o geotermální energie.