Z procentuálního hlediska ubylo nejvíc půdy v okrese Brno-město, následuje ho Břeclavsko. Například Tomáš Horáček z Rakvic na Břeclavsku tento trend sleduje s nevolí. „Spousta betonových ploch stojí na úrodné půdě. Ubývá tak míst, kam vsakuje voda, otepluje se vzduch a srážek ubývá. Jenže když půdu lidé prodají a úřady povolí výstavbu, nic s tím neuděláme,“ řekl s tím, že on by půdu k těmto účelům neprodal.

Například ve Vyškově před lety vznikly průmyslové zóny právě na zemědělské půdě. „Bez nich by dnes bylo město méně stabilní, a navíc zadlužené. Je třeba vše zvážit a někdy s velkým sebezapřením dát přednost rozvoji. Na druhou stranu je třeba využívat staré objekty, do kterých jde průmysl směřovat. Příkladem je nyní areál bývalého školního statku,“ uvedl starosta Vyškova Karel Jurka.