Změna podnebí? Z Balkánu do kraje míří šakal

15. 8. 2015

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Vysoké teploty, horký vítr a žádné deště. I tak podle klimatologů budou stále častěji vypadat letní dny v dalších letech na jižní Moravě. Zatímco zemědělce změna podnebí trápí kvůli úrodě, botanici i zoologové mají víc práce. Objevují nové druhy, za kterými dříve museli jezdit až do subtropických oblastí kolem Středozemního moře.

Šakal | Foto: cs.wikipedia,org

Nečekaný úlovek udělal v minulém týdnu třeba blanenský fotograf Petr Stříbrcký. Na balkoně svého bytu narazil na kudlanku nábožnou. „Poprvé se mi ji podařilo vyfotit před několika lety. Setkání s ní už nejsou tak vzácná jako v minulosti, protože se jí tady evidentně daří," podotkl Stříbrcký. Před deseti lety přitom byly kudlanky rarita, dnes se vyskytují i na nejsevernější hranici kraje.

Posunuté hranice

Předseda občanského sdružení Drnka, jehož hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny, potvrzuje, že areály výskytu některých druhů se skutečně neustále posunují. „Když jsem byl malý, nebylo po kudlance nábožné ani památky. Bývaly jen v některých přírodních rezervacích. Nyní jde o běžný hmyz," popsal předseda Pavel Klvač.

Nejvíce nových teplomilných druhů zaznamenali přírodovědci právě mezi bezobratlými. „Především u pavouků můžeme očekávat, že přibudou další. Nedorůstají ale například do takové velikosti jako ve svých domovinách," poznamenal entomolog Petr Baňař.

Na naše území se dostávají i některé jedovaté druhy. Po-dle Baňaře je i přesto na ty opravdu nebezpečné u nás stále chladno.

Cestu do střední Evropy si ale našli i větší živočichové. Podle lesního inženýra Ivana Černého se na Hodonínsku a Břeclavsku začal objevovat šakal. „Pravděpodobně se k nám stěhuje z jižní Evropy, například ze Srbska. Živého ho ještě nikdo nespatřil, ale přejetého nalezli na Břeclavsku," informoval.

Podle ředitele brněnského Přírodovědného muzea Vladimíra Antonína nelze ale říct, jestli je rozšíření subtropických druhů na sever trend, na který si máme zvykat. „Stále totiž máme chladné zimy. Navíc sucho ve střední Evropě je extrémní oproti tomu ve Středozemí. Chybí tu vláha. Zvířata a rostliny se tu nemusí udržet," vysvětlil.

Návrat sysla

Klimatologové z brněnské Mendelovy univerzity v současném suchu a oteplení vidí jasné indicie změny podnebí. „Nevylučuji, že příští rok může být léto deštivé. Ale z dlouhodobého hlediska to na suchu nic nemění," poznamenal Miroslav Trnka.

Podle něj se ještě víc než jižní Morava promění vysokohorská krajina. A mnoho druhů, kterým svědčí vyšší nadmořské výšky a chlad, pravděpodobně zmizí. „Nemají totiž kam migrovat, na sever od nás jsou nížiny a moře," doplnil klimatolog.

Některé druhy se naopak do Jihomoravského kraje vrací. Třeba rostlina mračňák Theo-phrastův, která pochází z Asie a používá se do květinových vazeb. „Významně se začal šířit v posledním desetiletí na Znojemsku z okolí Hevlína," sdělil botanik Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec.