Zničené vinohrady? Škodu na úrodě vinaři přičítají srnám

Poničený vinohrad čítal na osmnáct set hlav. „Pokud počítám výnos osmnáct set hroznů a cenu za výkup kolem dvaceti korun, tak se dostanu na šestatřicet tisíc. A to je jen odhadovaná škoda na úrodě, pokud přežijí všechny keře,“ vyčíslil muž.

Hlavním viníkem nastalé situace je podle něj přemnožení vysoké. „Srnčí nemá na Moravě přirozeného predátora. A pokud je nedostatečně povolený odlov, což je tady pravidlem, má ideální prostředí a přemnoží se,“ domnívá se vinař.

Výstřel za tři sta tisíc. Pytlák skolil v Bulharech trofejního jelena

Vedoucí CHKO Pálava Jiří Kmet tvrdí, že za problémem nemusí být nutně srny. „Z hlediska ochrany přírody je u nás největším problémem muflon. Myslivce jsme proto v minulých letech důrazně vyzvali k výraznému snížení stavů. Letos opatření přinesla své ovoce a na svazích Děvína se jeho stavy podařilo snížit. Mufloni působí potíže i vinařům. Máme ověřené škody v řádech statisíců. U pana Sasínka to mohli být jak mufloni, tak srnky,“ konstatoval Kmet.

Podle vinaře Sasínka je v honitbě, kde má vinohrad, osmdesát kusů srnčí zvěře. Plánovaný odlov je podle informací z Městského úřadu Mikulov pouhých osm kusů.

Jedním z důvodů, proč se srnčí zvěř pustila právě do mladých keřů révy, bylo i dubnové sucho. „Prýty mladé révy jsou velice šťavnaté, srnčí se sem chodí nejen napást, ale i napít,“ řekl Sasínek, kterému nepomáhá v boji proti srnám ani chemický ohradník.

Mnozí hospodáři svoje vinohrady v Dolních Věstonicích oplotili. „Tím ale zmenšují plochy honitby. Nakonec to může dopadnout tak, že všichni vinice oplotíme, prohlásíme pozemky za nehonební a zlikvidujeme místnímu mysliveckému sdružení honitbu, což není cíl,“ dodal Sasínek.

Na Pálavě je nyní podle odborníků kritický nedostatek vody. „Jenže oplotit vše není řešení. Navíc jej nelze povolit natrvalo. Podívejte se například do Rakouska. Tam plot neuvidíte vůbec. Ideální je nechat zvěř volně migrovat. Rozprostře se tak do velkého areálu,“ nastínil Jiří Kmet z CHKO Pálava.

Opravy muzea v Kobylí jdou do finále. Budova otevře už po hodech

Se škodami, které napáchala srnčí zvěř, se setkávají i vinaři v jiných částech jižní Moravy. „Srnky migrují i přes jeden náš mladý vinohrad. Tam také nějaké škody udělaly. Řešíme to chemickým ošetřením,“ svěřil se vinař Michal Plešingr z Dubňan na Hodonínsku.

Dočasné oplocení používají ve vinařství Trávníček& Kořínek z Hnanic na Znojemsku. „Sousedíme s Národním parkem Podyjí a máme mobilní pletiva. Používáme je na jaře a pak v době sklizně. Případně využíváme postřik, který obsahuje býčí krev,“ řekl vinohradník Petr Fila.

Podle myslivce Františka Fabičovice by bylo vhodné zjistit přesně, jaká zvěř škodu napáchala. „Zákon o myslivosti pak řeší zodpovědnost za škody způsobené zvěří. To by měl hradit uživatel honitby. Ovšem je tam i klauzule, že si majitel má vůči zvěři majetek adekvátně chránit,“ dodal myslivec.