Po jedenácti hodinách to s přispěním rozsáhlého podpůrného týmu dokázali! „Máme radost, že jsme venku. Nic se nestalo, vše proběhlo dobře, bez ztráty kytičky. Tým šlapal perfektně. Děkujeme všem,“ říká do kamery dvojice unavených mužů krátce po vynoření z říčky Punkvy v přístavišti u Punkevních jeskyní. Je krátce před šestou hodinou večer.

Deník byl od začátku s nimi ještě před nedělním rozbřeskem. Do akce jdou ještě za tmy ve Sloupu. Na parkovišti před tamními jeskyněmi se oblékají spolu s podpůrným týmem do speciálních kombinéz a nosiči mají na zádech pořádnou bagáž.

„Veškeré vybavení musí být kvůli bezpečnosti zdvojené a třeba světla máme hned ve trojím provedení. Nesmí se nic podcenit. Budeme se i slaňovat, takže balíme karabiny, lana, helmy, čelovky, lékárny. Velmi důležité jsou samozřejmě lahve, ze kterých budou potápěči dýchat a automatika. To vše se musí do jeskyní nanosit a pak zase vynést ven,“ hlásí před sedmou hodinou ráno jeden z členů prvního transportního týmu Josef Kanta.

V neděli se dva speleopotápěči Jan Sirotek a Petr Chmel pokoušejí jako první v historii zdolat úsek od od ponoru Sloupského potoka ve Sloupsko-šošůvských jeskyních, přes Amatérskou jeskyni, propast Macochu až do vývěru Punkvy. | Video: Deník/Jan Charvát

Podobných týmů je v neděli připraveno hned několik a celkem je v pohotovosti s technikou na různých místech Moravského krasu zhruba čtyřicet lidí. U jednoho z aut před Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi se už do overalu zatím obléká také potápěč Petr Chmel. Doufá, že s kolegou Janem Sirotkem extrémní trasu zvládnou.

„Transportní týmy jsou připravené, zabezpečení super, vybavení nachystané, trasa naplánovaná. Rizika se samozřejmě budeme snažit minimalizovat, ale samozřejmě nás může něco překvapit. Třeba hned první sifon, kde bývá kalná voda a velmi nízká viditelnost. Uvidíme, v jakém stavu tam bude vodicí lano. Nejtěžší budou samozřejmě úseky pod vodou, ale jít v kombinéze i v suchých částech je dost náročné,“ říká muž.

NA JEDEN ZÁTAH

Skupině velí místopředseda České speleologické společnosti a druhý z potápěčů Jan Sirotek. Podle něj se jedná o unikátní počin během jedné speleologické akce. „Pokoušíme se o unikátní věc. Vůbec poprvé zdolat lidskou nohou trasu od ponoru Sloupského potoka po vývěr Punkvy. Na jeden zátah. Bude to náročné, ale věřím, že se nám to povede,“ dodává Sirotek.

V neděli se dva speleopotápěči Jan Sirotek a Petr Chmel pokoušejí jako první v historii zdolat úsek od od ponoru Sloupského potoka ve Sloupsko-šošůvských jeskyních, přes Amatérskou jeskyni, propast Macochu až do vývěru Punkvy. | Video: Deník/Jan Charvát

A jakou tedy trasu musejí v neděli dva potápěči za podpory několika desítek kolegů z jedenácti speleologických skupiny vlastně zdolat? Z toho naskakuje opravdu husí kůže. V podzemí překonají více než sedm kilometrů z toho asi šest set metrů pod vodou. „Proplaveme sedm sifonů z nichž nejdelší měří tři sta metrů a dosahuje hloubky dvaceti metrů. Projedeme čtyřmi částmi našeho nejdelšího jeskynního systému Amatérské jeskyně. Bude se jednat nejen o extrémní sportovní výkon, ale také o symbolické završení snahy o hledání cesty podzemních vod mezi Sloupem a Macochou, které zahájil svým sestupem do Macochy před tři sta lety minorita Lazarus Schopper,“ přibližuje extrémní výkon Sirotek.

ŠAMPAŇSKÉ V PŘÍSTAVIŠTI

Zároveň dodává, že při speleologických výzkumech severní části Moravského krasu je využíváno jeskynní potápění už více než sto let. Díky němu došlo k mnoha významným objevům při postupném odkrývání podzemního průběhu Punkvy a jejích zdrojnic. „Vůbec první jeskynní ponor v Moravském krasu provedl Günther Nouackh v roce 1912 se zapůjčeným skafandrem od firmy Westfalia v Šenkově sifonu v jeskyni Býčí skála. Zajímavostí bylo, že tento ponor provedl se směsí nitroxu,“ zmiňuje jeden z významných milníků historie bádání v krasu Sirotek.

S parťákem Petrem Chmelem vystupují po dlouhých hodinách v podzemí na dno světoznámé propasti Macocha z Červíkových jeskyní před pátou hodinou odpoledne. Je vidět, že toho mají za celý den už dost. „Nic moc neříkají, žádná duchaplná hláška z nich nevypadla. Jsou ale v pořádku. Mám to hned napsat babičce,“ usmívá se Sirotkova dcera Barbora a z podzemí vynáší vak s prázdnou potapěčskou lahví.

Expedice míří do finále. Před nástupem na trasu vodní plavby si dvojice potápěčů třese s kamarády rukama a už se vidí v cíli. Jan Sirotek je v obležení dětí a od ženy dostává na cestu pusu. Tak vzhůru do Punkvy a také do historie! Zhruba za hodinu je konec. „Jak se dostaneme na břeh?“ baví publikum dva žabí muži v neoprenech a s potápěčskými lahvemi v rukách, po pás ve vodě. Jen vylezou na pevnou zem bouchá v přístavišti Punkevních jeskyní na oslavu jejich extrémního výkonu šampaňské.

close V Punkvě bouchlo v neděli šampáňo! Dvojice potápěčů Jan Sirotek a Petr Chmel se zapsala do historie krasu extrémním výkonem. info Zdroj: Deník/Jan Charvát zoom_in V Punkvě bouchlo v neděli šampáňo! Dvojice potápěčů Jan Sirotek a Petr Chmel se zapsala do historie krasu extrémním výkonem.

Časová osa, potápěči
7.00 vstup do Sloupsko-šošůvských jeskyní
9.00 zanoření v Palmové propasti, proplavání 7. a 5. sifonu (cca 150 m) - v suchých oblecích s klasickými podoveraly
9.30 průstup Novým Sloupským koridorem (bez vysvlékání)
10.30 zanoření do 4. sifonu, proplavání 4 sifonů na konec Sloupské větve v Nové Amatérské jeskyni – max. hloubka 10 m, max délka 80 m (1 hodina + 1 hodina u 1. sifonu a balení)
12.30 odchod od sifonu, překonání jezer
13.30 převlečení u 1. jezera, balení, svačina
14.30 odchod
15.30 Předmacošský sifon, převlékáni, nastrojení lahví
16.00 Zanoření (cca 300 m sifon, max. hloubka 20 m)
16.30 vynoření v Červíkových jeskyních na dně Macochy
17.30 nástup na plavbu v Punkevních jeskyních
18.00 vyplavání ve Výtoku Punkvy