Věra Adámková, přednostka Pracoviště preventivní kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).Zdroj: ArchivLidé často zahánějí stres a smutky kalorickými jídly a nadužíváním cukru. Tím si, kromě jiného, zadělávají třeba na diabetes. Jak člověk pozná, že už má na cukrovku náběh?
Na sladkou chuť se dobře a snadno zvyká, vždyť jsme s ní seznamováni od dětství. Sladká jídla jsou ale bohužel v naprosté většina energetická. Tzv. cukrovku (diabetes mellitus) velmi zjednodušeně dělíme na dva typy. Typ I se projevuje už od dětství a je ovlivnitelný pouze podáváním inzulinu. Typ II je úzce spjat s životním stylem a projevuje se v pozdějším věku, i když byl potvrzen už i u mladých lidí. Na možnost rozvoje diabetu může upozornit nezvyklá žízeň, u někoho třeba močová infekce nebo pokles výkonnosti.

Bezmála čtvrtina Čechů kouří a zadělává si tak na závažná onemocnění nejen dýchacího ústrojí. Jsou elektronické cigarety, nahřívaný či žvýkací tabák řešením?
Kouření je stále dosti rozšířené a ani opakovaná upozornění na jeho škodlivost nejsou uspokojivě přijímány. V loňském roce jsme se intenzivně věnovali analýzám rozdílů mezi kuřáky klasických a elektronických cigaret či nahřívaného tabáku. Ukázalo se, že bezpečné není ani užívání elektronických cigaret, ani užívání přípravků nahřívaného tabáku.

Říká se, že spouštěči rakoviny mohou být napětí i stres. Můžeme tomuto onemocnění předcházet zdravým životním stylem, nebo je dáno geneticky?
Onkologická onemocnění mají jako rizikový faktor stres, což je známo několik desítek let. Zdravý životní styl zlepšuje prognózu u téměř všech onemocnění. Některé nádory mají skutečně genetickou vlohu, ale propuknutí příznaků a průběh choroby samotné je výrazně složitějším procesem.

Jednou z civilizačních chorob je i Alzheimerova nemoc, na niž dosud nebyl vynalezen účinný lék. S touto nemoci se začíná potýkat čím dál tím více mladých lidí. Co může stát v pozadí tohoto „trendu“?
Alzheimerova nemoc je v současné době studována velmi intenzivně. Výzkum se zaměřuje jak na teoretické základy onemocnění, tak i na klinický průběh a příznaky. Odborníci usilovně pracují na vytvoření efektivních preventivních doporučení. Objevuje se i řada testů na diagnostiku, ale musím říci, že jednoduchý test, který by přinesl rychlý, jasný, jednoznačný výsledek, zatím neexistuje. Alzheimerovou nemocí se zabývá řada odborných společností, u nás Česká alzheimerovská společnost, která na svých stránkách uvádí srozumitelné informace.

Není výjimkou, že kardiovaskulárnímu onemocnění podlehnou i mladí lidé a sportovci. Jak bychom měli tedy správně pečovat o své srdce a cévy, aby nám dlouho sloužily?
Onemocnění srdce a cév se bohužel objevuje i u mladých osob. U sportovců, kteří zemřeli náhlou smrtí, se obvykle jedná o převodní poruchu, zánět srdečního svalu, což může být někdy následkem neléčených virových onemocnění nebo některých jiných onemocnění. Jsme schopni určit i vrozenou vlohu a vyšetřením rodiny tak zabránit dalším závažným komplikacím nemoci. Každý sportovec vyšší výkonnostní třídy by měl být komplexně vyšetřen, právě s ohledem na kardiovaskulární systém.

Stále častěji se hovoří o inovativní léčbě. V čem je pro pacienty přínosnější a výhodnější ve srovnání s tou běžnou? Je u nás dostupnost moderní léčby dostatečná?
Jsme svědky rozmachu inovativní léčby různých diagnóz, příkladně i poruch metabolismu tuků, což je i pro nemocné po infarktu myokardu, kteří nesnášeli standardní léčbu, velkým přínosem. Na biologickou léčbu vyčlenily pojišťovny, pokud vím, dostatečné objemy financí. Každou léčbu pečlivě analyzujeme a sledujeme, abychom našim pacientům mohli poskytnout co nejvíce informací.

Zdravotní problémy dovedou mnoho lidí k alternativní medicíně. Mohou tzv. léčitelé pomoci, nebo spíše uškodit?
Známe přísloví, že tonoucí se stébla chytá. Vysvětluje, proč se někteří nemocní obracejí k léčitelům. Nemůže se na ně nikdo zlobit, protože jsou bohužel situace, kdy již současná medicína není schopna pomoci. Potom je pochopitelné, že pacient hledá i jiné cesty, i když neexistuje žádný důkaz o možném účinku. Chápu nemocné, ale neznám případ, kde by alternativní způsoby pacientovi, který je v ohrožení života, pomohly.

Existuje jednoduchý a hlavně časově nenáročný recept, jak se vyhnout stresu a dodržovat zdravou životosprávu?
Recept na vyhýbání stresu by byl výborný, ale jsem přesvědčena, že takovou „hraběcí“ radou bychom nikoho neoslovili. Teorie je úžasná, ale je nutné ji také uvádět do běžného života. Všichni bychom si přáli procházet jeho peripetiemi s nadhledem, nestresovat se, ale neznám nikoho, kdo by tato doporučení dokázal beze zbytku naplnit.

Takže nezbývá než se snažit řešit problémy racionálně, snažit se o zdravou životosprávu. Zázračné recepty neexistují. Snažte se denně najít alespoň 30 minut na pohybovou aktivitu a nekuřte.

Prof. MUDr. Věra Adámková, CSc. (*1954) je autorkou publikací o civilizačních chorobách, obezitě a prevenci kardiovaskulárních chorob. Česká internistka a kardioložka působí jako přednostka Pracoviště preventivní kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny, ale také jako poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.