Senioři starší šedesáti pěti let a lidé s vážnými chorobami typu chronická obstrukční plicní nemoc, silně zvýšený krevní tlak, závažná onemocnění ledvin a jater, těžká cukrovka či hodně velká nadváha. To jsou osoby, které by měly při očkování proti koronaviru přijít první na řadu.

Hned v závěsu za nimi budou zdravotníci pracující s nemocnými na nákazu covid-19, například na jednotkách intenzivní péče či na záchrance, a zaměstnanci a klienti domovů pro seniory.

Ministerstvo zdravotnictví to s odkazem na návrh Národní strategie očkování proti covid-19 uvádí v důvodové zprávě k chystanému zákonu o vakcinaci proti nákaze koronavirem. Ten je v současnosti v připomínkovém řízení.

Tři miliony vakcín

„Cílem právní úpravy je zahrnutí dobrovolného očkování a očkovací látky proti onemocnění covid-19 mezi hrazené, respektive poskytované na náhrady státu,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu s tím, že očkování i očkovací budou tedy bezplatné.

Důvodem, proč zákon vznikl, je skutečnost, že očkování v prvních fázích bude zajišťovat přímo stát. Má tak určit, jakým způsobem budou vakciny distribuovány k lékařům a to, že budou zdarma.

V první fázi stát očekává, že dostane od společnosti AstraZeneca tři miliony dávek pro zhruba 1,5 milionu lidí. Pro naočkování jednoho člověka budou totiž potřeba dvě vakcíny, mezi kterými bude zhruba dvoutýdenní odstup.

„Prostřednictvím státního rozpočtu by následně měly být pořízeny i další dodávky, jejímž prostřednictvím mohou být naočkovány další dva miliony pojištěnců,“ konstatuje ministerstvo.

Spása v lednu

V současnosti pracuje na vývoji vakcín proti koronaviru řada společností. vedle již zmíněné AstraZeneca, která je k cíli nejblíže. Vedle ní se k němu blíží i firma Pfizer. „Je možné, že první vakcíny by mohly do ČR dokonce dorazit i před koncem roku. Já bych spíš řekl, že to bude leden, únor,“ míní ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Ani naočkování 3,5 milionu lidí, o kterých mluví návrh zákona nebude stačit. Vakcínu jich bude potřebovat daleko více, aby se život vrátil k normálu. „Cílem je dostat se zhruba na 65 až 70procentní proočkovanost, protože potom máme vyhráno,“ konstatoval Blatný.