Pickles - krátce kvašená zelenina:

| Video: Youtube

Kateřina Winterová o svou imunitu údajně nepečuje nijak zvlášť vědomě. Jí sezonní potraviny, většinou domácí nebo eko produkty. Nerozmazluje se přílišným teplem v bytě nebo v domě, snaží se být na čerstvém vzduchu a pokouší se odolávat stresu.

„Mám pocit, že díky tomu všemu netrpím nijak zvlášť na virózy a jiná onemocnění spojená s podzimem a zimou. Jak se říká: co není, může být. Ale věřím, že dobrou, vyváženou stravou a pohybem venku, jde lecčemu preventivně předejít,“ je přesvědčená herečka.

Bez kvašení by nevznikla spousta dobrot

Když Kateřina Winterová mluví o zdravé stravě, pro zimní období připomíná především fermentované potraviny. Ty našemu organismu svým složením doplní nedostatek látek z čerstvé zeleniny.

Fermentované potraviny jsou tu s námi už pár tisíc let a slouží, jak vidno, až do dnešních dnů.


Nahrává se anketa ...

„Bez procesu fermentování bychom z ovoce, zeleniny nebo bylin nedostali tolik potřebné látky pro náš organismus, nemohli bychom některé suroviny dlouhodoběji skladovat a taky bychom si nepochutnali na mléčných výrobcích, kapce alkoholu, čaji, nebo kysané zelenině,“ vysvětluje moderátorka televizního Herbáře, jehož 11. řadu mohou lidé nyní sledovat každou neděli večer na ČT1.

Fermentované zelí miluje od malička

U Kateřiny Winterové doma i v celé její široké rodině, jednoznačně vyhrává kysané zelí. „Já ho miluju od malička, a i náš letošní podzim doprovodila návštěva krouhárny a naložení 20 kil zelí,“ prozrazuje herečka. A přidává starý klasický recept:

Kysané zelí podle Kateřiny Winterové

  • close Kysané zelí miluje Kateřina Winterová odmalička. info Zdroj: Se svolením © Česká televize, pořad Herbář zoom_in Kysané zelí miluje Kateřina Winterová odmalička.Budeme potřebovat 20 g soli na 1 kg zelí, cibule na kolečka, kmín.
  • Zelí musí být opravdu čerstvě nakrouhané, řádně prosolené, prokmínované podle chuti a promačkané.
  • Do perfektně vymytého zeláku pěchujeme zelí střídavě s cibulí a během plnění velmi pečlivě zelí mačkáme dovnitř, jako bychom chtěli dostat rozbalený spacák do jeho malého obalu. Chce to trochu síly v pěstech.
  • Zelí pustí vodu, zatížíme je, aby pod ní i zůstalo, tedy bylo bez přístupu vzduchu. V zakrytém zeláku je necháme pracovat při pokojové teplotě.
  • Po pár dnech začneme ochutnávat, a pokud chceme fermentaci zastavit, dáme zelí do chladu.

V zimě si tělo žádá zahřát

Kromě fermentovaných potravin nesmí chybět v jídelníčku Kateřiny Winterové další nezbytné suroviny. „V zimě si mé tělo žádá zahřát, chce víc luštěnin, kořenové a košťálové zeleniny, trochu víc masa než v létě. Miluju husté polévky, nebo naopak jemné vývary, třeba k snídani místo čaje,“ vyjmenovává odbornice na tradiční zdravou kuchyni.

Hodně zeleniny mají Winterovi z podzimní sklizně ve sklepě, takže jedí boršče, bramborové pokrmy, zavařené rajčatové sugo, dýně, kořeněná indická jídla a samozřejmě i českou klasiku.

Babské recepty na vyléčení virózy

Když na moderátorku pořadu Herbář zaútočí viry a cítí, že je nachlazená, sahá po bylinách, po koření, po propolisu a mořské vodě. Používá bezový čaj při teplotě, šalvěj na kloktání, propolis na bolest v krku, mořskou vodu do nosu.

Na první příznaky nachlazení se jí osvědčil ajurvédský čaj s kořením, při horečce octové zábaly nohou, na bolest v krku Priesnitzův zábal, tymiánové mazání prsou a zad při kašli.

„Výborný je na kašel i sirup z ředkve naložené do medu, podobně jako z cibule a cukru. A taky odpočinek! Tělo vám říká, že potřebuje restart. A když se nemoc rozjede, nebráním se lékům z lékárny,“ dodává Kateřina Winterová.

Fermentace jako základní kámen pro zdraví

Fermentace je tradiční a generacemi ověřený proces, jak uchovávat potraviny. Naši předkové neměli mrazák, lednici ani konzervační přípravky, a proto jim nezbývalo než se spoléhat na přirozené fungující metody, což bylo kvašení, probíhající díky mikroorganismům.
Tento proces proměňuje potraviny a zlepšuje naše zdraví. Udržuje trávicí systém člověka v optimálním stavu, posiluje imunitu, dodává tělu mnoho vitamínů a prodlužuje trvanlivost potravin.

Tajný klíč ke stravitelnosti

Fermentované potraviny jsou tajným klíčem ke stravitelnosti. Mikroorganismy, které se v procesu uplatňují, štěpí cukry a škroby, což vede k tomu, že jídlo je pro náš trávicí systém mnohem stravitelnější.

Kromě toho jsou fermentované potraviny bohaté na vitamíny C a B, obsahují omega-3 mastné kyseliny a probiotika a fungují jako přírodní antioxidanty. Obsažené živiny pak dělají zázraky pro naše trávicí systémy, zvyšují naši imunitu, a dokonce mohou zastavit množení škodlivých bakterií.

Zdravá kaše ke snídani

Fermentovat lze nejen zeleninu. Nejznámější fermentační prostředek je chlebový kvas vznikající nafermentováním nejrůznějších druhů mouky s vodou.

„Na snídani jsou výtečné také nafermentované ovesné vločky, takzvaná overnight kaše. Večer zalijete vločky vodou, mlékem či obilným nápojem, přidat můžete i oříšky a semínka a vše necháte pěkně nabobtnat. Ráno máte na snídani hotový snadno stravitelný výživný pokrm,“ doporučuje Martin Hutař, spolumajitel společnosti Probio.

close Kateřina Winterová jí sezónní potraviny, většinou domácí nebo eko produkty. info Zdroj: Se svolením © Česká televize, pořad Herbář zoom_in Kateřina Winterová jí sezónní potraviny, většinou domácí nebo eko produkty.

Kvašení udělá zdraví elixír z obilovin

Chutnou variantou jsou rovněž fermentované obiloviny. „Pokud se rozhodneme fermentovat, je nejlepší zvolit celozrnné plodiny, protože v obalu jejich zrna se nachází cenná vláknina, vitamíny, minerální látky a antioxidanty, a právě tyto živiny jsou pro naše tělo neocenitelné,“ upozorňuje Martin Hutař.

Několikadenní fermentace pěkně nastartuje štěpící procesy a obiloviny získají lehce nakyslou chuť. Po 48 hodinách jsou přesně al dente a mohou se stát příjemným zpestřením coby příloha, zavářka do polévky nebo do salátu. Dokáží také nahradit halušky, gnocchi, rýži… variant, chutí i vůní je bezpočet, stačí nechat pracovat fantazii. Martin Hutař nabízí i jeden recept pro inspiraci.

Pšenice jednozrnka s omáčkou romesco

close Pšenice jednozrnka s omáčkou romesco. info Zdroj: Se svolením Probio zoom_in Pšenice jednozrnka s omáčkou romesco.

Ingredience na 2 porce:

180 g pšenice jednozrnky

Omáčka romesco:

  • 1 větší červená paprika
  • 2 rajčata
  • 1 menší červená cibule
  • 2–3 stroužky česneku
  • 20 g blanšírovaných mandlí
  • 2 kousky sušených rajčat v oleji
  • 1 lžíce olivového oleje
  • citronová šťáva
  • 1 lžička mleté uzené papriky
  • sůl a čerstvě mletý pepř

K podávání:

  • rukola
  • čerstvý kozí sýr nebo například halloumi, tofu nebo tempeh
  • semínka podle chuti

Postup:

  1. Den předem dejte namočit jednozrnku. Zlepší se tím její stravitelnost a zkrátí se doba vaření.
  2. Druhý den pšenici sceďte, přendejte do čisté vody, osolte a uvařte doměkka. Sceďte a nechte okapat.
  3. Papriku položte na plech vyložený pečicím papírem. Z rajčat vyřízněte bubáky a na druhé straně – na špičce – nařízněte do křížku. Položte dál od paprik křížkem vzhůru. Rajčata během pečení pouštějí šťávu a je lepší, když se papriky nebudou v tekutině máčet.
  4. Oloupanou cibuli překrojte a položte na plech, jedno kam. Zeleninu pečte 50 minut při 200 °C. Po 20 minutách pečení obraťte opatrně papriky a přidejte do trouby neoloupané stroužky česneku. Po upečení opatrně přendejte papriky do mísy a zakryjte fólií. Nechte několik minut zapařit.
  5. Mezitím mandle opečte dozlatova na pánvi. Nasypte do food procesoru. Z teplých rajčat sloupněte slupku a vymačkejte šťávu. Pravděpodobně se vám bude nejlépe pracovat pomocí kleští. Stroužky česneku oloupejte. Rajčata i česnek přidejte do robotu.
  6. Papriky přendejte na talíř a opatrně oloupejte. Uvnitř bude horká pára a tekutina. Papriku zbavte semínek a osušte papírovou utěrkou. Přidejte do food procesoru.
  7. Přidejte sušená rajčata, trochu olivového oleje, lžičku až dvě citronové šťávy, mletou papriku, sůl a pepř a mixujte dohladka. Podle chuti můžete přidat najemno nasekané bylinky.
  8. Omáčku promíchejte s uvařenou jednozrnkou. Naservírujte na talíře, posypejte rukolou a doplňte sýrem nebo rostlinnou alternativou.