Vakcíny proti covidu-19, ať už vektorové nebo na bázi nukleové kyseliny (mRNA), mají své limity jako jiná očkování. „Žádná očkovací látka nechrání 100 procent očkovaných. Účinnost očkovacích látek je stále vysoká, ale s dobou po očkování a s nástupem delta varianty se o něco snižuje,“ potvrzuje Daniel Dražan, lékař a člen České vakcinologické společnosti.

Data ministerstva zdravotnictví za září (zveřejněná k 27.9) jednoznačně pro očkování promlouvají. Testy vyšly pozitivně v 10 107 případech,z nich 79,6 procent nakažených nebylo očkovaných. Nejčastěji se jednalo o mladé lidi ve věku 27 let. Nákaza se prokázala u 18 procent lidí, kteří mají očkování kompletní, dvě procenta tvořili nakažení po první dávce.

Důvody, proč očkovaný organismus nedokáže nákaze plně odolat, vidí odborníci zejména ve stavu imunitního systému. „Nejméně účinné může být očkování u lidí se závažnými poruchami imunity, to platí podobně i pro ostatní očkovací látky. K nim patří především lidé s onkologickými onemocněními, lidé po transplantacích a ostatní lidé, kteří dostávají léky potlačující imunitní systém, například s autoimunitními onemocněními,“ vyjmenovává Dražan.

Závažná chronická onemocnění nebo nedávno podstoupené operační zákroky pak sice nesnižují vliv vakcíny, ale zvyšují riziko těžšího průběhu.

 Statistiky ministerstva zdravotnictví pak dokazují, že hospitalizace očkovaných s těžším průběhem jsou záležitost nejstarší generace. Průměrný věk hospitalizovaných na JIP po druhé dávce vakcíny je 73 let. Tito lidé tvořili 27 procent z celkového počtu hospitalizací.

Ve statistice figurují i úmrtí lidí, kteří měli vakcinaci kompletně dokončenou. Během září jich zemřelo dvanáct. Průměrný věk činil osmdesát let. Státní zdravotní ústav ale připomíná, že pacienti zemřeli s detekovaným covidem, nemuselo se však jednat o přímou příčinu úmrtí.

Jak dlouho vydrží?

Hovoří se také o tom, že prozatím vyvinuté vakcíny nemusí vždy stačit na virovou nálož nových silných mutací. A nakonec, otázkou zůstává jak dlouho vůbec vakcíny účinkují. Studie vedou hlavně Izrael a Velká Británie, které mají jedny z nejproočkovanějších populací světa. Podle nich po šesti měsících klesne účinnost vakcíny Pfizer až na 74 procent. Astra Zeneca na 67 procent.

Odborníci ale připomínají, že na definitivní závěry je příliš brzy.  „Existuje mnoho studií, které vyčerpávajícím způsobem zkoumaly účinnost vakcín v průběhu času, s velkým počtem lidí, proti novějším variantám. Data zatím ale celkově jasná nejsou,“ říká  Tim Spector, britský epidemiolog a jeden z řešitelů Zoe Covid Study. 

Přenáší očkovaný nemoc?

Delší dobu se vedly diskuze o tom, zda a jak dlouho je očkovaný člověk bezpečnou osobou a zda může nakazit ostatní. Podle lékaře Daniela Dražana je to riziko malé, vyloučit ho ale nelze. V létě stejný závěr uvedla i členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Ruth Tachezy.

„Podle studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je riziko, že jste infekční, menší. Pokud jste naočkovaní, máte menší dávku viru. A také doba, kdy vylučujete virus a jste infekční, je kratší. Tyto dva faktory přispívají k tomu, že očkovaní lidé se sice mohou infikovat, ale s menší pravděpodobností nakazí někoho dalšího,“ sdělila pro Český rozhlas.

Objevují se ale i další názory. „Osoba po očkování je bezpečná, nic kolem sebe nešíří, bezpříznakovým nosičem se stát nemůže. Průkaz nukleové kyseliny na sliznici z jednoho testu neznamená, že je někdo nosič čehokoli,“ domnívá se lékařka Hana Tkadlecová z Centra Očkování a cestovní medicíny Zl. V srpnu studii se závěrem, že i očkovaní lidé jsou infekční, uveřejnila také britská vládní zdravotní agentura Public Health England.

Agentura ale současně dodala, že se jedná o předběžné závěry, které musí potvrdit další měsíce výzkumu.