"Výsledky napovídají, že osoby, které prodělaly nemoc bez příznaků spojených s covidem-19, jsou náchylné k rychlejší ztrátě protilátek, než osoby, které příznaky měly," uvádí studie, kterou zpracovala londýnská univerzita Imperial College.
Studie sledovala výskyt protilátek na náhodném vzorku 365 tisíc osob žijících v Anglii. Ty se v období mezi 20. červnem a 28. září podrobily testu, který dokáže určit přítomnost protilátek v krvi.
Výzkum ukázal, že za letní měsíce klesl o pětinu počet lidí, u kterých byla zaznamenána přítomnost protilátek. Na začátku testovacího období to bylo šest procent vzorku, v září pak 4,4 procenta. Větší pokles přítomnosti protilátek zaznamenala studie mezi seniory, naopak mezi populací ve věku 14 až 29 let byl pokles nejnižší.
Výjimkou jsou zdravotníci
Nižší výskyt protilátek studie uvádí téměř u všech skupin obyvatelstva. Jedinou výjimku tvoří lékařský personál. "To by mohlo napovídat, že se tato skupina vystavovala viru opakovaně nebo že počáteční vystavení bylo vyšší," dodávají autoři studie.
Vědci ale upozorňují, že samotná přítomnost protilátek v krvi neznamená, že člověk má proti koronaviru imunitu. "Není jasné, jakou úroveň imunity protilátky poskytují, a jak dlouho taková imunita trvá," uvedl jeden z nich, profesor Paul Elliott.
