Doufala, že tím zkrotí bolesti vzácné chronické nemoci a vrátí se zpět do života. Místo toho se roztočil mnohaletý kolotoč, který vedl ke zhoršení fyzického stavu i psychiky. „Přestala jsem aktivně žít. Léky částečně utlumily bolest, ale úplně ztlumily mě. Byly dny, kdy jsem nebyla ani schopná vstát z postele, umýt nádobí. Večer jsem zase ale už nemohla usnout, takže jsem brala léky další,“ popisuje Milena Horová z Mostu.

1,5 milionu "problémových" uživatelů

Sedm různých preparátů v denní dávce, které spadaly do kategorie takzvaných psychoaktivních léků, pacientce naordinovali lékaři. Sama přiznává, že jich bylo několik a ne vždy jim přiznala, co a v jakých dávkách už konzumuje. Kvůli utlumení z léků se jí začala rozpadat domácnost pod rukama a přidaly se deprese. „A pak jsem si došla pro antidepresiva a léky na uklidnění,“ přiznává. Nakonec se její stav natolik zhoršil, že musela zasáhnout rodina. Žena se nyní snaží lékům odvykat.

Nadužívání psychoaktivních léků v české populaci není zanedbatelný problém. „V České republice je odhadováno 1,3 až 1,5 milionu osob, které spadají do nějaké kategorie problematického užívání psychoaktivních léků,“ vypočítává Pavla Chomynová, odbornice Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS).

Každá třetí neschopenka vydaná v Česku, je právě kvůli problémům se zády.
Zničená záda budou nemocí z povolání. Navíc s nárokem na odškodnění

Podle bilanční zprávy NEM za rok 2021 jsou psychoaktivní léky nadměrně zneužívány samoléčbou při potížích se spánkem, úzkostech či bolestech. Tedy podobně, jako tomu bylo v úvodu popsaném příběhu. „Nejvíce zneužívanými skupinami léků v ČR jsou zejména léky se sedativním, hypnotickým a anxiolytickým účinkem, opioidy, ale zneužívání se vyskytuje i u jiných léků ze skupiny stimulancií, antiepileptik a dalších,“ přibližuje dokument.

Například spotřeba léků proti bolesti na bázi opioidů vyrostla mezi lety 2004 až 2020 z 19 milionů na 52 milionů denních dávek. Vysoká je také roční spotřeba benzodiazepinů, odhaduje se na 45 milionů denních dávek. Léky slouží především k uklidnění, předepisují se ale i jako běžná součást léčby chronických zánětlivých onemocněních nebo při bolestech spojených s úrazy či ve stavech vyžadujících operaci v pohybovém ústrojí.

Ženy nadužívají léky častěji

Průzkum NMS prokázal, že užívání psychoaktivních léků je přibližně dvakrát častější u žen a s věkem se zvyšuje. „Zatímco v mladších věkových kategoriích převažuje užívání opioidních analgetik, ve věkových kategoriích nad 35 let nad opioidy významně převažuje užívání sedativ a hypnotik,“ hodnotí zpráva za rok 2021.

K nadužívání psychoaktivních léků jsou překvapivě náchylní také senioři v domovech sociální péče. Průzkum u této skupiny zjistil nejen užívání vyšších doporučených dávek, ale také jejich kombinování s alkoholem.

Covidové oddělení v litoměřické nemocnici.
PŘEHLEDNĚ: Zázračné léky na covid-19? Takto fungují antivirotika

Nadužívání léků této kategorie může skončit závislostí. „Do léčby v psychiatrických nebo adiktologických ambulancích se ročně dostanou zhruba tři tisíce lidí,“ vypočítává Jarmila Vedralová, Národní koordinátorka pro protidrogovou politiku.

Zároveň ale medikamenty mohou i znatelně ublížit organismu. Například  v roce 2020 (poslední dostupná data) bylo nahlášeno 38 úmrtí v souvislosti s předávkováním psychoaktivními léky. K dalším téměř 70 úmrtím došlo kvůli úrazům nebo sebevraždám vyvolaných účinky léků. Ročně v nemocnici následkem úrazu po požití léků končí až dvě stovky lidí.