„Otužováním posilujeme imunitní systém, zocelujeme tělo i ducha, získáváme vytrvalost, schopnost snášet nepohodu, léčíme nechutenství, prokrvujeme tělo, posilujeme kardiovaskulární systém, snižujeme vysoký krevní tlak. Vyplavování endorfinů se postará o vaši spokojenost a o pozitivní start každého dne,“ vyjmenovává Beata Vaňková, wellness specialistka Spa.cz. Pokud potřebujete snížit vysoký krevní tlak nebo zmírnit alergii, může vám otužování dokonce předepsat lékař.

Otužování, které patří do vodoléčby, v roce 1887 popsal ve své knize i známý a uznávaný kněz a léčitel Sebastian Kneipp. Jedná se o ochlazování těla studenou vodou, ale v širším pojetí slova do něj dnes spadá také saunování nebo sportování v přírodě během všech ročních období a za každého počasí.

Kromě výše zmíněných benefitů otužování pomáhá tělu rychleji reagovat na výkyvy teplot okolního prostředí, čímž posiluje obranyschopnost organismu, dále také zmírňuje bolesti zad, zlepšuje fyzickou výkonnost, aktivizuje metabolismus nebo tonizuje pokožku. A protože, jak už bylo zmíněno, při otužování se vyplavují endorfiny, je blahodárné pro naši psychiku, navozuje tělesnou i duševní pohodu.

Začít můžete se spaním při otevřeném okně 

V některých případech ale otužování může být naopak zdraví škodlivé. „Rychlá změna teploty je velmi namáhavá na srdce, proto by otužování mělo být prováděno postupně. Příležitostným otužilcům pak hrozí zástava srdce, křeče, zápal plic a další onemocnění. V nejhorším případě může nastat i smrt,“ varuje Beata Vaňková. Kde a jakým způsobem tedy s otužováním začít, aby mi spíše neublížilo? „Můžeme začít doma otužováním se studenou vodou nebo spaním při otevřeném okně,“ doporučuje odbornice.

Takže, jestliže trpíte nějakým onemocněním, je na místě se předem poradit s vaším ošetřujícím lékařem. Pokud vám otužování povolí, napoprvé to nepřežeňte a neskákejte hned do průseku na zamrzlém rybníce. Zkuste nejprve sprchování vlažnou vodou a postupně přidávejte studenější, tak aby vám to bylo příjemné. Také můžete nejdříve začít otužováním končetin a pak přidat celé tělo kromě hlavy, ta se nedoporučuje vystavovat studené vodě. Podle Beaty Vaňkové je to z toho důvodu, že na krku a na hlavě je nejvíce receptorů chladu. Nikdy se neotužujte těsně po sportovním výkonu.

Otužování je doporučováno ráno před jídlem v časovém rozsahu od jedné do pěti minut v závislosti na ročním období. Po každé je nutné se potom hned osušit a obléct. „Musíme se zahřát. Po ochlazení bychom se měli otírat ručníkem, tím masírujeme kůži a zahříváme ji. Po dokonalém osušení je dobré vykonávat zahřívací cviky, aby se tělo zahřálo pohybem, a teprve pak se nasnídat,“ říká wellness specialistka s tím, že aby mělo otužování smysl, musí být soustavné a dlouhodobé. Příznivé účinky se dostaví nejdříve za tři týdny. A i potom je základem nepřestávat a zařadit ho do svého životního stylu.

Mráz je dobrý na revma a rychlou regeneraci

Nejmodernější formou otužování jsou takzvaná polária, která u nás najdete i ve známých lázeňských městech, jako jsou Františkovy Lázně, Mariánské Lázně nebo Teplice nad Bečvou. Pro lepší představu, polárium je box se suchým mrazem, kde teplota dosahuje až –120 °C.  V takovém boxu pak strávíte zhruba tři minuty a pak se jdete zahřát do tělocvičny.

Pobyt v poláriu urychluje regeneraci, pomáhá hojit zranění a celkově prospívá tělu i psychice. Umrznutí se podle Beaty Vaňkové bát nemusíte: „Kryoterapie probíhá vždy po prohlídce a za doprovodu lékaře. Komora je navíc zbavena veškeré vlhkosti, dochází pouze k ochlazení povrchu těla, vnitřní teplota se nemění. V hlavní komoře pak strávíte dvě až tři minuty. Samozřejmostí je, že při nepříjemném pocitu můžete kryosaunu kdykoliv opustit.“

Lokální kryoterapie se aplikuje nejčastěji při revmatických potížích, kdy dochází ke znecitlivění místa a v důsledku toho úlevě od bolesti, ale často se využívá rovněž v kožním lékařství. A co se s vaším organismem děje při celkové kryoterapii?

„Při působení chladu dochází k vyplavování celé řady hormonů, mezi nimi také endorfinů, takzvaných hormonů štěstí, a tak se vám díky pobytu v této komoře opět zlepší nálada. Kryoterapie je velmi oblíbená také u sportovců a to nejen k léčbě akutních zranění, ale doporučuje se rovněž k regeneraci pohybového aparátu. Jejích pozitivních efektů dále využívá oblast kosmetiky – dámy zcela jistě potěší její příznivé působení na příznaky celulitidy, cení se však i pro svou schopnost regenerace po psychické i fyzické zátěži a oddálení příznaků únavy,“ líčí odbornice.

Nejíst teplou polévku, hlásal Priessnitz

K otužování pro někoho možná překvapivě patří i saunování.  „Při něm také dochází ke střídání teplot, ale pomaleji. Saunování a návštěva wellness center je však už o něco nákladnější koníček, a je zde také potřeba dodržovat pravidelnost,“ upozorňuje Beata Vaňková.

Sauna má svůj původ ve Finsku, kde je saunou vybaven téměř každý byt nebo rekreační chata. Finské sauny bývají většinou obloženy dřevem, které navozuje příjemnou a uvolňující atmosféru, a jsou vybaveny kamny, ve kterých se topí nejčastěji dřevem, existují však také kamna elektrická. Pro zvýšení vlhkosti se na ně čas od času přilévá voda, čímž se tato sauna odlišuje od našich saun. Teplota v sauně se pak pohybuje od 60 do 120 °C, v některých případech ale také okolo 140 °C.

K saunování nepatří jen pouhé prohřívání těla. Je spojené také s prudkým ochlazením, které se několikrát opakuje. Právě změna teplot má na organismus velice pozitivní vliv. Návštěva sauny tedy nemá jen relaxační efekt, ale působí preventivně proti nemocem, jelikož posiluje přirozenou obranyschopnost organismu.

Když se ještě vrátíme k otužování studenou vodou, jeden z jeho propagátorů Vinzenz Priessnitz ve svých spisech dokonce doporučoval nejíst žádnou teplou polévku, vyhýbat se zahřívajícím nápojům a mít v pokoji teplotu maximálně 14 °C. Možná i k takovým zásadám se propracujete, pokud s otužováním začnete a vytrváte v něm.

Pokud je vám milejší otužování v přírodě, tedy v rybníku nebo třeba řece, můžete se s prosbou o radu obrátit na některý z otužileckých klubů, kterých je u nás hned několik. Při otužování se nemusí dodržovat žádná speciální životospráva ani jídelníček, jenom není vhodné kombinovat ho s alkoholem. Zejména jdete-li si zaplavat do ledové vody.

V dnešní situaci je pak obzvlášť aktuální otázka, jestli může být otužování prevencí proti nákaze koronavirem. „Určitě ano. Otužování zvyšuje odolnost vůči všem nemocem. Posiluje imunitu, a proto je i prevencí proti nákaze koronavirem. K tomu je ale zapotřebí i jíst vitamin C a dodržovat hygienu,“ uzavírá Beata Vaňková.

Tomáš Prokop: Pět let jsem nebyl vůbec nemocný

Kdy a proč jste se začal otužovat?
V roce 1996 – chodil jsem s přítelkyní, která chtěla mít v noci otevřené okno. Na to jsem nebyl zvyklý, tak jsem se rozhodl jít tomu naproti tím, že jsem se začal sprchovat studenou vodou.

Jaký přínos pro vás konkrétně otužování mělo a má?
Tehdejší přínos byl takový, že jsem asi pět let nebyl vůbec nemocný, ani škrábnutí v krku, ani rýmička, nic. Od té doby už jsem samozřejmě byl nemocný vícekrát, ale tělo je odolnější a nemoci se většinou vyhnou, případně proběhnou rychleji. A otužováním posilujete nejen tělo, ale i ducha. Díky otužování jsem posléze poznal i svou budoucí ženu, se kterou máme dvě dcery. Přišla do oddílu jako nováček a hned byla ruka v rukávě.

Byla pro vás letošní zima dostatečně studená? A v jaké nejstudenější vodě jste se dosud koupal?
Letošní zima byla opravdu velmi mírná. I tak jsme ale v některých jejích částech měli vodu vychlazenou na krásně ledovou. Většinou ale její teplota byla o poznání vyšší než ve srovnatelných časech s předchozími sezonami. V nejstudenější vodě, ve které jsem kdy plaval, jsme naměřili rovnou nulu, letos to byly 2 stupně Celsia.

JUDr. Tomáš Prokop je předsedou I. plaveckého klubu otužilců Praha

Jakým způsobem se otužujete v létě? Nejsou na vás řeky a rybníky moc teplé?
Protože náš klub má klubovnu v pražském Braníku, tak můžeme trénovat i v létě. Z vltavské kaskády totiž i v létě vytéká studená voda, a to kolem 12 stupňů. Cestou do Prahy se sice trochu ohřeje, ale i tak máme během celého léta Vltavu mezi 16 až 19 stupni Celsia. Když v takové vodě zůstanete půl hodiny nebo třeba hodinu, tak už jste slušně otužilecky potrénovali.

Ve kterém ročním období, je nejlepší s otužováním v přírodě začít?
Jednoznačně koncem léta, kdy do venkovní vody vleze každý. Když nepřestanete a pravidelně chodíte i v září, říjnu a tak dál, tak jste o Vánocích už osvědčený otužilec.

Otužují se i vaše děti?
Dcerám je deset a skoro devět let. Začali jsme už v miminkovském věku, s otužováním dětí se dá začít už po šestinedělí otíráním vlahou žínkou. Jak děti rostou, můžete přejít ke studené a postupně až k ledové vodě. Jen to nesmíte přehánět a děti je nejlépe otužovat formou nějaké hry. Naše děti nechodí do venkovních vod plavat v zimě, ale na běžné koupání snesou velmi chladnou vodu a třeba také opakovaně statečně absolvovaly několik křtů v době na přelomu předchozích let, kdy po celé republice probíhají tradiční křty nových otužilců.

Jestliže se někdo chce stát otužilcem a nemá s tím zatím žádné zkušenosti, může přijít do vašeho klubu a začít se otužovat s vámi?
Samozřejmě, každému rádi poradíme a kdo má chuť a odvahu, tak je možné začít s venkovním otužováním v ledové vodě i uprostřed sezony. Jen je to náročnější. Zájemci o otužování najdou kontakty na nás na www.otuzilci-praha.cz.

I. plavecký klub otužilců Praha je nejstarší a největší v ČR. Kdy a kým byl založen a kolik má dnes členů?
Náš oddíl je právním nástupcem historických klubů, které v Praze postupně působily. V roce 1923 založil nestor zimního plavání v Československu Alfred Nikodém Sekci zimní záchrany tonoucích při Amatérském plaveckém klubu Praha.

Další věhlasnou otužileckou personou historie je pak Oldřich Liška, který v letech 1947 a 1948 položil základy dalším klubovým předchůdcům našeho subjektu, který se po listopadové revoluci transformoval do současného spolku. I. plavecký klub otužilců Praha má v současnosti už přes 500 členů. Nováčci přicházejí stále více a více, ale je radost, že tento zdravý koníček je přitažlivý pro stále širší veřejnost. Dveře do naší klubovny jsou a budou stále otevřené.