Ztrátou spontánních pohybů obličeje trpí podle nich až dvaadevadesát procent Parkinsoniků, což je společně s poruchami řeči jeden z nejranějších projevů onemocnění. „Nová metoda je postavena na využití dvanácti biometrických ukazatelů – markerů. Ty popisují pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti,“ uvedl výzkumník Jan Rusz z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Výzkum potrvá ještě několik let. Probíhá tak, že vědci dají pacientovi mikrofon a logoped mu zadává různé řečové úlohy. Odborníci zaznamenávají hlasy, způsob řeči a výraz obličeje zkoumaného člověka. Neurolog mu pak provede klinické vyšetření včetně magnetické rezonance.

Nejčastějším projevem nemoci je podle Rusze zhoršený pohyb úst a čelisti, což souvisí se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu spojený s poklesem emoční mimiky během mluvení.

Jak uvedl neurolog Petr Dušek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, nemoc se může ze začátku projevovat také zácpou, poruchou čichu a regulace tlaku, což nastupuje plíživě a snadno to lze zaměnit s jiným onemocněním. A tak pacienti do ambulancí přicházejí až přibližně dvacet let poté, co u nich Parkinson nenápadně propukne. Jeho včasný záchyt je proto potřebný.

Mobilní aplikace

Rusz odhaduje, že do praxe se výsledky výzkumu mohou dostat v rozpětí pěti až deseti let. Pak by mohl nastat zásadní přelom. Nemoc by totiž včas mohli zachytit nejen lékaři v ordinacích, ale i nemocní prostřednictvím mobilní aplikace.

I na tom vědci pracují. „Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací, z něhož vyřizuje běžné hovory,“ řekl Rusz k projektu SmartSpeech. Po dvou letech výzkumníci vyhodnotí případné zhoršení řeči. Kupříkladu, jak lidé artikulují a intonují. Akustické metody lze podle Rusze využít například i u roztroušené sklerózy či Huntingtonovy nemoci.

Jak uvedl Dušek, výzkumy budou pokračovat do doby, než bude vyvinut lék na Parkinsona. Nemoc je totiž stále nevyléčitelná. Poté podle něj bude i větší zájem veřejnosti o včasnou diagnostiku. Výzkumník Michal Novotný, který stojí v čele vědeckého týmu, Deníku řekl, že po nalezení markerů, které umožní Parkinsonovu nemoc objevit včas, bude možné začít vyvíjet léčbu.

Za nutné považuje správně vytipovat účastníky do klinických studií. „Je možné, že po vyvinutí léčby nebude možné vyléčit příznaky, které ten člověk už bude mít. Léčba ale zastaví zhoršování. A je třeba nasadit ji dřív, než pacient začne trpět třesem nebo svalovou ztuhlostí,“ uvedl Novotný.

Parkinsonovu chorobu v roce 1817 prvně popsal londýnský lékař James Parkinson. Toto neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy souvisí s úbytkem nervových buněk v černé substanci mozku. Kvůli nedostatku dopaminu člověk postupně není schopen ovládat či kontrolovat svůj pohyb. V Česku Parkinsonem trpí asi dvacet tisíc lidí.

Čechy trápí i další neurodegenerativní onemocnění, kterými je zde postiženo asi sto čtyřicet tisíc lidí. V roce 2050 jich může být dokonce až tři sta tisíc. Nejčastějším typem je zatím taktéž nevyléčitelná Alzheimerova choroba, která z celkového počtu demencí tvoří asi šedesát procent.