Většina lidí si spojí testosteron zejména se sexuální funkcí a apetitem. Tento mužský pohlavní hormon (steroidní hormon ze skupiny androgenů) je však zodpovědný také za kognitivní funkce, stav srdce a ledvin.

Androgeny se rovněž podílejí na tvarování kostí nebo urychlení a ukončení kostního růstu. V neposlední řadě pomáhají budovat svalovou hmotu, proto se o ně tolik zajímají kulturisté.

U některých mužů se může výjimečně objevit jeho nadbytek. „Hyperandrogenémie je poměrně vzácná, může se projevit zvýšenou sexualitou a agresivitou. Vzácností není nadbytek testosteronu při dopingu testosteronem nebo anabolickými steroidy, kde se pak objevují poruchy plodnosti,“ upozorňuje endokrinolog Luboslav Stárka. Mnohem častější je nicméně opačný problém.

Po třicítce klesá

Vzhledem k prodlužování průměrného věku trápí nedostatek testosteronu čím dál více mužů. Nejvyšší hladiny dosahuje testosteron kolem třiceti let věku, pak zvolna klesá, což podle endokrinologa Stárka nelze zastavit.

„Pokles hladin testosteronu s věkem je u mužů normálním jevem, kterému nelze úplně zabránit, ale lze jej mírně zpomalit aktivním životním stylem. Pokles ale nevede u všech mužů k nedostatečné hladině testosteronu. Teprve u poklesu pod určitou mez je na místě substituce,“ vysvětluje. Přirozeně zvýšit se dá nízká hladina tohoto pohlavního hormonu fyzickou aktivitou.

Snižující se hladina testosteronu se projevuje nejrůznějšími příznaky, jako je snížení sexuálního apetitu, nedostatek energie či úbytek svalové hmoty. Mezi další projevy se řadí například problémy se spánkem či usínáním, řada mužů s nízkou hladinou hormonu může trpět spánkovou apnoe nebo také návaly horka, které si většina lidí spojí spíše s ženským přechodem.

Produkci testosteronu velmi nepříznivě ovlivňuje stres, který v současné době zažívá většina lidí. „V krajním případě dojde prakticky k vymizení sekrece testosteronu,“ podotýká Luboslav Stárka.

„Kupodivu některé studie skutečně ukazují, že hladiny testosteronu klesají u mužů téměř na polovinu i v období romantické zamilovanosti. Zvyšuje se u nich působení oxytocinu, který má schopnost zvyšovat spolupráci v partnerské dvojici. S tím je v přímém kontrastu zvýšení testosteronu u zamilovaných žen,“ uvádí Stárka.

Obezita či infarkt

Zdravotních problémů, které způsobuje nedostatek testosteronu, je ještě mnohem více. Muži s nízkou hladinou hormonu umírají podle studií v průměru dříve než muži s dostatečnou zásobou androgenů. Hrozí jim také vyšší pravděpodobnost srdečního infarktu nebo mrtvice.

Podle Stárka by jedním z důvodů mohla být spojitost mezi nízkou hladinou androgenů s civilizačními onemocněními, jako je obezita, vysoký krevní tlak, špatná koncentrace, metabolický syndrom, cukrovka nebo kardiovaskulární choroby.

„Testosteron nepůsobí pouze na mužskou reprodukci, ale má řadu dalších funkcí v řízení metabolismu, stavu svalstva, kostí a mozkových dějů. Nedostatek testosteronu proto může mít nepříznivé následky na různých úrovních,“ říká Luboslav Stárka. Například obezita u mužů snižuje hladiny testosteronu a nízký testosteron zhoršuje obezitu. Je to bludný kruh.

„Léčba nadváhy i obezity klasickými změnami životosprávy je jednak nejistá ve svém výsledku, jednak má na zásobení testosteronem vliv až po několikaměsíčním období a při zhubnutí nejméně o 15 %. Léčba hypogonadismu podáváním testosteronu na celkovou hmotnost velký vliv nemá, ale zlepší poměr netukové tkáně k tukové tkáni,“ vysvětluje endokrinolog.

Ovlivňuje testosteron úspěch?

S letos proběhlými olympijskými hrami se často mluvilo o vyšší hladině testosteronu, která bývá spojena nejen se sportovními úspěchy. Některé studie již v minulosti ukázaly, že muži s vyšší hladinou testosteronu jsou úspěšnější než jejich vrstevníci s nižším obsahem hormonu.

Nový výzkum, který byl proveden na více než 300 tisících mužů, se zaměřil na to, zda je testosteron skutečně spojen kromě sportovních úspěchů i s výší příjmu nebo dosaženým vzděláním. Překvapivě přinesl jen málo důkazů o tom, že by testosteron zásadně ovlivňoval životní šance a úspěchy mužů nebo žen.

Vedoucí výzkumu z Bristolské lékařské fakulty Amanda Hughesová uvedla, že studie ve skutečnosti naznačuje, že navzdory rozšířeným mýtům není testosteron pro úspěch v životě tak důležitý, jak se dříve předpokládalo.

Muži s vyšším testosteronem měli obecně mírně vyšší příjem, žili v méně chudých oblastech a častěji měli vysokoškolské vzdělání. U žen byl naopak vyšší testosteron spojen s nižší socioekonomickou pozicí, včetně nižšího příjmu, života v chudší oblasti a nižší šance získat vysokoškolský diplom.

Výzkumný tým nicméně dospěl k závěru, že existuje jen málo důkazů o tom, že by samotný testosteron u mužů a žen významně ovlivňoval socioekonomické postavení nebo například ochotu riskovat.