Tento článek a mnoho dalších najdete také v magazínu Víkend, který je standardně součástí sobotních tištěných Deníků, nebo právě zde v naší placené webové verzi. Jako předplatiteli se vám odemknou všechny prémiové články na Deník.cz.

Ten výjev možná zažila většina z vás. Jdete dopoledne na procházku, vyvenčit psa nebo razíte do zaměstnání. I když je zima, až praští, najednou vás potká někdo jen v trenýrkách, případně z místní řeky vylézá tajemná postava a plácá se po ramenou. Blázni? Rozhodně ne. Spousta lidí jen propadla vlně zájmu o otužování, za kterou stojí jeho popularizátor Wim Hof a která jim zajistila pozitivní odezvu na sociálních sítích.

Ale nejen to, také jim vylepšila zdraví, protože otužování má nezměrně příznivý dopad na lidské tělo.

„Čistá hlava, pocit z překonání se, vyplavování endorfinů – tohle vše snadno způsobí, že se na tom člověk stane téměř závislým,“ popisuje své pocity při pobytu v ledové vodě Jihočech Michal Petrů, který se otužování věnuje již déle než dva roky a který k němu přivedl také řadu svých přátel a známých.

A o samých pozitivech hovoří také lékaři. Podle mosteckého lékaře Romana Housky, který se sám věnuje otužování, je tato aktivita ideální pro posílení imunity.

„Zrychlí se vám srdeční frekvence i dech. Dochází k procesům, kdy jsou z těla vyplavovány různé látky. Postupně začne být podchlazené, krev se centralizuje do životně důležitých orgánů, například do srdce. Tělo se zkrátka snaží vnitřně držet teplo. Když to vezmu osobně, první tři nebo čtyři minuty jsou pro mě nejtěžší, mám pocit, že mě všechno bolí, zvláště konečky prstů. Potom už je to ale v pořádku a nic necítím,“ vysvětluje Houska lékařskými termíny procesy, které v těle probíhají.

Ideální start? V létě

Letošní zima otužilcům přála: skutečně arktických dnů a nocí bylo jen pár, ale povětšinou se teplota držela příjemně lehce pod nulou. Ale ačkoli jsou již dny teplejší a zamrzlou hladinu již pravděpodobně nikde nenajdete, nemusíte si zoufat. Spíše naopak. Podle odborníků jsou ideální dobou na začátek dlouhodobého otužování letní měsíce.

„Není úplně ideální vyrazit v lednu při dvaceti stupních pod nulou k rybníku a bez tréninku do něj skočit. Podle zkušeností z mého okolí a toho, co jsem k tomu četl, je dobré začít v létě, kdy nejsou velké kontrasty teplot, sprchováním vlažnou vodou. Ideálně po ránu, protože to zlepšuje krevní oběh, snižuje hladinu stresu a startuje organismus. Je samozřejmě nutné postupovat zpočátku opatrně. Ne, že si člověk rovnou vylije na hlavu kýbl studené vody. Spíše by měl její teplotu postupně snižovat. No a když začnou být studenější přírodní vody, tak vyzkoušet i řeku či jezero,“ radí podle vlastních zkušeností Roman Houska.

Na rozdíl od jiných aktivit, které lékaři doporučují pro zlepšování imunity, pak má otužování jednu zásadní přednost: je úplně pro každého bez ohledu na věk či fyzickou kondici. Podle lékaře ve většinové populaci neexistuje závažnější handicap, který by otužování znemožňoval. Základem však je postupnost celého procesu. Prostě skočit rovnou do ledové řeky je nesmysl. „Existují sice vzácné alergie na chlad, kdy by to mohlo působit obtíže. Ale lidí, kteří jimi trpí, je absolutní minimum a vědí to o sobě,“ potvrzuje Houska.

Pomáhá proti covidu

Posilování imunity je obzvláště důležité při koronavirové pandemii. Kvůli agresivnějším mutacím nového typu koronaviru se sice do nemocnice dostávají čím dál mladší ročníky a také lidé se zdánlivě dobrou životosprávou a kondicí, silná imunita vás stále může ochránit před propuknutím choroby covid-19 nebo jejím těžkým průběhem.

„Nejsou zatím žádné specializované studie, ale když otužování zvyšuje imunitu proti různým virózám, není důvod, proč by nepomáhalo posílit imunitu i proti tomuto virovému onemocnění,“ uzavírá Roman Houska.

Tak co říkáte, nestojí za to vyzkoušet to s tou vlažnou sprchou? A příští zimu možná i vy vyděsíte svoje sousedy tím, že si ráno půjdete zaplavat do zamrzlého kačáku. Ten skvělý pocit při vystoupení z ledové vody za trochu nepohodlí a námahy opravdu stojí.

Wim Hof a jeho rekordy

Kniha ledový muž Wima HofaKniha ledový muž Wima HofaZdroj: se svolením nakladatelství JotaŘíká vám něco jméno Wim Hof? Ne? Tak to je docela škoda. Právě tento Nizozemec totiž do velké míry stojí za současným trendem otužování, které se rozbujelo na konci minulého roku a díky němuž jsou sociální sítě plné celebrit v ledových rybnících a řekách.

Hof drží několik rekordních zápisů. Například uplaval téměř 60 metrů v zamrzlé řece (při jednom pokusu překonat podobný rekord přitom málem přišel o život). Vydržel téměř dvě hodiny v nádrži naplněné ledem. Za dvě hodiny uběhl půlmaraton za polárním kruhem, přičemž běžel bos a pouze v šortkách. Se stejnou výbavou vyšplhal do 7200 metrů nad mořem na Mount Everest a pokořil Kilimandžáro. V Africe také uběhl maraton, aniž by se jedinkrát napil vody.

Nic z toho se vám pravděpodobně nepodaří, nicméně díky metodě Wima Hofa vydržíte rozhodně mnohem více chladu, než jste si kdy byli schopni představit. Hofova metoda má tři jednoduché části. První je otužování, druhou dýchací cvičení a třetí meditace a společným motivem je schopnost myslí dokonale kontrolovat tělo. Jeho metodu můžete prozkoumat mnoha způsoby, od čtení Hofových knih přes kurzy a výzvy (u nás je pořádá například spolek Efri) až po nejmodernější aplikace pro mobilní telefony či tablet.

„Vše začíná studenou sprchou,“ hlásá Hof. „Neumíte si představit, jak jen při malém diskomfortu ve sprše můžete vylepšit své zdraví a výsledky se dostaví již po deseti dnech.“ Během prvního týdne si na konci sprchy dejte 30 vteřin studené sprchy. Už za pár dní si na to lze zvyknout. Druhý týden dávku prodlužte na 60 sekund, třetí týden přidejte dalších 30 sekund a čtvrtý týden již ve sprše bez větších problémů vydržíte dvě minuty opravdu studené sprchy. Jaký bude efekt? Podle Hofa si tím výrazně vylepšíte kardiovaskulární systém, jehož špatné fungování přitom v posledních dekádách platí za největšího zabijáka.