Při pohledu do hlubin vesmíru se všechny starosti zdají být menší. Ve směsici pocitů, jež hvězdná obloha vyvolává, figuruje pokora, klid, naděje, ale i tajemno a těžko definovatelná touha. Je nesnadné poukázat na konkrétní důvod, ale dlouhý pohled na nebe většinu lidí zklidní a naplní optimismem.

„Noční obloha je terapie,“ řekl v rozhovoru pro CBC Gary Boyle, astronom a bývalý prezident ottawského centra Královské astronomické společnosti v Kanadě. „Umožňuje nám doslova vyčistit mysl. V době covidu a s ním spojených stresů i úzkostí to potřebujeme více než kdy dřív.“

Boylovo tvrzení podporuje řada výzkumů, jejichž závěry jsou často zajedno: Pozorování hvězd nám dopřává blahodárnou pauzu od zrychleného životního tempa, okamžiky klidu a jednoty s přírodou. To vše představuje pro naši mentální kondici obrovský přínos.

Podzim hvězdám zaslíbený

Právě teď nastává období, které je pro pozorování noční oblohy přímo ideální. Rychle se krátící dny a delší noci nám dávají více prostoru k hvězdářským vycházkám. Počasí je navíc stále mírné a bez extrémních minusových teplot.

Astronomický podzim letos začíná 22. září ve 21.21 středoevropského letního času. V okamžiku podzimní rovnodennosti Slunce prochází nad zemským rovníkem a den i noc jsou stejně dlouhé. Den se pak nadále zkracuje až do zimního slunovratu, který letos nastane 21. prosince.

Podzimní obloha má (stejně jako ta letní, jarní a zimní) svá specifika. Jak Země obíhá kolem Slunce, nabízí se nám v každém ročním období pohled do jiné části vesmírných hlubin v opačném směru, než se nachází Slunce.

„Na podzim se nám otevírá pohled do vzdálených galaxií,“ upozorňuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. „Mléčná dráha, spirální rameno naší galaxie, které jsme mohli v létě pozorovat vysoko nad hlavou, z oblohy ustupuje.“

Na obloze bez Mléčné dráhy upoutají na první pohled tři jasné hvězdy, které jsou ve skutečnosti planetami. „Po západu Slunce nad západním obzorem svítí jasná Venuše v roli Večernice,“ říká Pavel Suchan.

„Na druhé straně oblohy je to téměř stejně jasný Jupiter a o něco slabší Saturn – dvě největší planety Sluneční soustavy. Planety svítí opravdu hodně a je snadné je nejen spatřit, ale také identifikovat, protože jsou na obloze velmi nápadné. Pokud na ně namíříte dalekohled, uvidíte i jejich planetární kotoučky a některé útvary na jejich povrchu.“

Pavel Suchan upozorňuje i na prosincové Geminidy, každoroční meteorický roj, který je známý nejvyšším počtem meteorů za hodinu. Geminidy nejsou tak populární jako srpnové Perseidy, protože prosinec vzhledem k teplotám nevybízí k ležení pod širákem a pozorování ‚padajících hvězd‘.

Ale když je jasno, stojí zato se pořádně obléct a 14. prosince brzy ráno se na Geminidy podívat. „U většiny meteorických rojů je zdrojem prachových zrnek kometa. V případě Geminid je mateřským tělesem asteroid (3200) Phaeton, jenž byl objeven v roce 1983,“ dodává Suchan.

Pokud jde o klasická souhvězdí, jejich typickým podzimním zástupcem je Pegas se svým specifickým „pegasovým čtvercem“, z nějž vychází souhvězdí Andromedy. „Právě v něm najdeme nejvzdálenější objekt pozorovatelný očima,“ upozorňuje Pavel Suchan.

„Galaxie M 31 v Andromedě je vidět jako malinký mlhavý obláček, bohužel ale jen z tmavých míst, kde nesvítí města, vesnice nebo průmyslové oblasti. Světlo z této galaxie k nám putovalo asi 2,5 milionu let. Naše galaxie a galaxie v Andromedě se k sobě neustále přibližují, za několik miliard roků se pravděpodobně spojí do jedné.“

Tma je stále vzácnější

K pozorování hvězdné oblohy potřebujeme jedinou věc – tmu. Jenže právě ta je v hustě osídlené krajině stále hůře k nalezení. Osvětlení z velkých i malých měst sahá kilometry daleko a spolehlivě zastíní jemnější astronomické úkazy, jako je zvířetníkové světlo nebo Mléčná dráha. Největší paseku na noční obloze nadělají obří obchodní a logistická centra, nasvícené reklamní plochy a památky, ale i nevhodně nasvícené komunikace.

„Lidé ve městech dnes kvůli světelnému znečištění musejí za hvězdami cestovat desítky kilometrů do tmavších míst,“ podotýká Pavel Suchan. „Ti, kdo bydlí v horských oblastech, jsou na tom lépe. Obecně platí, že čím dál od měst a čím výš v horách, tím líp.“

Proti světelnému znečištění bojují aktivní odborníci z řad přírodovědců, ekologů a samozřejmě astronomů. I díky jejich úsilí se v České republice stále dají nalézt místa, kde se z pozorování noční oblohy stane výjimečný zážitek. Na našem území aktuálně existují tři tzv. oblasti tmavé oblohy – v Beskydech, Jizerských horách a poblíž města Manětín na sever od Plzně.

Manětínská oblast tmavé oblohy je územně největší a rozkládá se na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. Díky velmi řídkému osídlení je zde světelné znečištění na minimální úrovni. Vydejte se například do zaniklé vesnice Umíř, kde můžete přenocovat v bivakovacím přístřešku, nebo na Branišovský vrch s pozůstatky astronomické pozorovatelny z přelomu 18. a 19. století. Více zjistíte na www.manetinskatma.cz.

V Beskydské oblasti tmavé oblohy si vyzkoušíte pozorování hvězd velkými astronomickými dalekohledy. Na hřebenu Gruň v nadmořské výšce přes 800 metrů se nachází Dark Sky Beskydy – Park tmavé oblohy, kde můžete v rámci komentovaných prohlídek sledovat noční i denní nebeskou klenbu, Měsíc i Slunce. Využijte několika možností ubytování a spojte hvězdářské zážitky s horskou turistikou. Více zjistíte na www.darkskybeskydy.cz.

Jizerská oblast tmavé oblohy je ze všech nejstarší – byla založena roku 2009 – a drží titul první mezinárodní rezervace tmy. Na českém území se rozkládá mezi osadou Jizerka a horou Smrk, pokračuje i na polské straně. Turistická stezka vás z Jizerky asi po dvou kilometrech dovede do polské osady Orle. Více zjistíte na www.izera-darksky.eu.

Jak se připravit?

Abyste z vesmírných panoramat vytěžili maximum, svou hvězdářskou výpravu předem dobře promyslete. Určete si lokalitu co nejméně zasaženou světelným smogem a pozorně sledujte předpověď počasí – i malá oblačnost je velkou překážkou.

Podzimní noci dokážou překvapit svou chladností. Teplé prádlo je základ a obecně se oblečte spíš víc než míň, protože při koukání na hvězdy se nebudete příliš pohybovat. Teplo zevnitř vám zajistí čaj z termosky.

Myslete na to, že ze stoje se vzhůru moc dlouho dívat nevydržíte, už za pár minut vás začne bolet za krkem, po delší době se přidají i nohy. Úplně ideální je vzít si s sebou zahradní lehátko, do nějž se uložíte v pozici mezi sedem a lehem. Pokud na místo pozorování nejedete autem a lehátko nemáte jak dopravit, sbalte si karimatku a spacák.

Vyvstane-li potřeba posvítit si na cestu nebo třeba do zápisníku, bude se vám hodit baterka s červeným světlem. Bílé světlo vás oslní, a než se vaše oči opět přizpůsobí tmě, budete čekat dlouhé minuty. Na červené světlo je lidský zrak mnohem méně citlivý a přechod téměř nezaznamenáte. Pokud nechcete kupovat speciální baterku, vystačíte si i se zadním světlem od jízdního kola nebo běžnou baterkou zabalenou například do červeného celofánu.

Aplikace pro sledování hvězd jsou sice skvělé, ale moc si je neužijete, pokud se vám telefon po chvilce pozorování vybije. Na odlehlých místech baterka telefonu rychle bere za své vlivem častějšího vyhledávání signálu, proto nezapomeňte kromě plného nabití mobilu také na záložní powerbanku.

A jak je to s dalekohledy? Jestliže se vám podaří najít pořádnou tmu, uvidíte na nebi podivuhodné úkazy i pouhým okem. I malé přiblížení však pozvedne vaše astronomické pozorování na novou úroveň.

Pro začátek si vystačíte s klasickým binokulárním dalekohledem. Čím větší má průměr objektivu, tím více světla soustředí a tím lépe vám ukáže světelně slabší objekty. Každý dalekohled je značen dvěma číslicemi, které udávají míru zvětšení a průměr objektivu. Například údaj 10x50 tedy znamená, že přístroj zvětšuje desetinásobně a jeho objektiv má průměr 50 mm.

Až vám běžný dalekohled přestane stačit, můžete upgradovat na hvězdářský teleskop, s nímž se vám na nebi doslova otevřou nové obzory.

Hvězdy v mobilu
Mobilní aplikace jsou při pozorování hvězd neocenitelným pomocníkem. Namísto zdlouhavého studia nebeských map stačí na oblohu namířit fotoaparát, a hned se dozvíte, které souhvězdí máte před očima. Které z aplikací byste měli vyzkoušet?

Star Walk 2 (iOS + Android)
Vybrat si můžete verzi bezplatnou nebo prémiovou bez reklam. Hromadu informací o hvězdných tělesech, kometách i konstelacích máte neustále při sobě, stačí namířit mobil směrem k obloze. K dispozici zde máte i trojrozměrné modely mlhovin, souhvězdí, planetek, komet, asteroidů a umělých družic. Pouze v angličtině.

Star Tracker (iOS + Android)
Aplikace s bezplatnou i placenou verzí vám ukáže planety ve sluneční soustavě, 88 souhvězdí, více než 8000 hvězd a další významné nebeské objekty. Můžete si nastavit svou polohou, a to buď automaticky pomocí GPS, nebo ručně. Pouze v angličtině.

Night Sky (iOS)
Aplikace nabízí možnost pozorování nebeských těles v režimu rozšířené reality. Kromě informací o dění na obloze, údajů o planetách, souhvězdích a dalších tělesech, máte k dispozici i předpovědi oblačnosti a povětrnostních podmínek na následující noc. Má i českou verzi.

Sky Map (Android)
Dřívější Google Sky Map identifikuje nebeská tělesa podle toho, jak zamíříte na oblohu fotoaparátem svého telefonu. Funguje však i v opačném směru. Pokud zadáte název tělesa, pomocí šipek vás navede na správné místo na obloze. Aplikace má českou verzi a je kompletně zdarma.

Autor: Viola Procházková