Vitamín C je nejznámějším antioxidantem. Neutralizuje v našem těle volné radikály, které jsou zodpovědné za řadu nemocí a třeba i naše rychlejší stárnutí. Má protizánětlivé a antibakteriální účinky, snižuje riziko aterosklerózy, infarktu a mrtvice. „Zásadním způsobem redukuje možnost poškození bílkovin a lipidů a ovlivňuje aktivitu bílých krvinek, které jsou zodpovědné za naši imunitní odpověď. Proto se jeho zvýšený příjem doporučuje při nachlazeních, chřipkách nebo závažných imunitních problémech,“ uvedlo polské Národní centrum pro výživovou výchovu, které citoval deník Gazeta Wyborcza.

Vitamín C se rovněž nazývá kyselina askorbová. Tento název souvisí se skorbutem, neboli kurdějemi, tedy nemocí způsobenou nedostatkem tohoto vitaminu. Ta postihovala zejména námořníky při dlouhých plavbách. Důvodem byl nedostatek zeleniny a ovoce v jejich jídelníčku. Avitaminóza C se projevuje mimo jiné krvácením dásní, vypadáváním zubů a špatnou hojivostí ran.

Proto v roce 1944 vědci z největší tehdejší námořní velmoci, ze Spojeného království, provedli experiment, v němž zjišťovali nutné denní množství vitaminu C, aby se jejich námořníci kurdějím úspěšně vyhnuli.

Doporučených 45 mg vitaminu C

Válečný experiment starý skoro 80 let byl velmi jednoduchý. Vojákům dobrovolníkům podávali buď 70 mg vitamínu C denně, nebo deset, anebo nic, a sledovali, jak se jim pak hojí řezné rány. Poté - není úplně jasně jak - rozhodli, že námořníkovi, aby se vyhnul kurdějím, stačí deset miligramů céčka denně. To opravdu není moc. Například jen v jedné tenkostěnné paprice je ho kolem 200 mg. Ale pokračujme. Světová zdravotnická organizace (WHO) zjištění výzkumníků nesprávně vyložila – to je ta druhá chyba -  a jako doporučení určila čtyřnásobek Brity stanovené dávky, což vlastně bylo pro lidstvo štěstí. Zdravotnická organizace dodnes toto množství – tedy 45 mg vitaminu C denně pro dospělé - doporučuje.

Jenže podle nové studie publikované v The American Journal of Clinical Nutrition je to prostě příliš málo.

Dnešní vědci udělali ten samý pokus, jen trochu sofistikovaněji, jako jejich britští kolegové v roce 1944. Zkoumali, kolik vitaminu C potřebujeme, aby naše tělo správně produkovalo kolagen, tedy bílkovinu důležitou při hojení ran a pro udržování zdravých cév. A zjistili, že „k prevenci špatného jizvení je zapotřebí dlouhodobý průměrný denní příjem 95 mg. Tato dávka je více než dvojnásobkem doporučené dávky WHO, ale je v souladu se současnými pokyny amerických lékařů,“ píše se ve studii.

I v Polsku existuje vyšší doporučená dávka, než ta od WHO. „Doporučený denní příjem vitaminu C je 90 mg pro muže, 75 mg pro ženy a 40 až 75 mg pro děti,“ uvádí se v lékařské učebnici Medicína a životní styl. (Medycyna stylu życia, PZWL, 2018). V Česku je podle zdravotnické vyhlášky optimální denní příjem pro zdravého dospělého stanoven na 80 mg. Kdybychom pak zprůměrovali doporučené dávky po celé EU, dostali bychom se na hodnotu kolem 60 mg denně. Existují ovšem i doporučení lékařů dosahující hranice až 250 mg denně. V každém případě by k uspokojení těla po céčku ale mělo stačit sníst denně jednu papriku. Nebo ne?

Přestože jedna tenkostěnná paprika opravdu pokryje denní potřebu vitaminu C, rozhodně bychom neměli omezit naší konzumaci zeleniny během dne jen na jeden kus. Antioxidanty potřebujeme celý den. Výživový odborníci proto doporučují sníst denně několik porcí zeleniny a ovoce. Celkem by to mělo být minimálně kolem 400 gramů za 24 hodin. Ale lepší by bylo půl kila, nebo ještě víc. Půl kila paprik, to už je hodně céčka, ale co tělo nespotřebuje, to jde v moči z něho pryč.

„Konzumace jedné až tří porcí zeleniny a ovoce denně snižuje riziko předčasného úmrtí na rakovinu, mrtvici a infarkt o 14 procent, tři až pět porcí o 29 procent, pět až šest porcí o 36 procent a sedm porcí dokonce o 42 procent,“ uvádí polské centrum pro výživovou výchovu.

Zvýšené riziko demence

Vitamín C a další antioxidanty průběžně neutralizují volné radikály, a chrání nás tak před oxidačním stresem, což je název pro příliš velké množství v radikálů v jednom okamžiku v našem těle. Co ale je příčinou nadměrné produkce těchto částic? Odborníci zmiňují kouření, pití alkoholu, konzumaci zpracovaných masných produktů, některé léky, pesticidy obsažené v potravinách, znečištění ovzduší, ultrafialové sluneční záření, dlouhodobý stres, ale také nadměrné cvičení. Proto lidé, kteří sportují, fyzicky pracují nebo kouří, potřebují vyšší dávky vitamínu C.

Mimochodem, oxidační stres je také spojen s vyšším rizikem demence.

Nedávný výzkum potvrdil, že zotavení z chirurgického zákroku nebo traumatu trvá déle, když tělu chybí vitamín C. A vitamínová nouze pak vyžaduje zvýšené dávky i po několik měsíců.

A co je nejlepšími zdroji céčka? Jak už říkali naše babičky: petržel… Ale samozřejmě také paprika, růžičková kapusta, brokolice, rakytník, šípek, černý rybíz, jahody, kiwi, jablka, grapefruity, citrony atd. 

Protože je ale vitamín C velmi citlivý na teplotu, při vaření v zelenině degraduje a ztrácí se. Je proto lepší jíst zeleninu syrovou, nebo ji dusit v páře. Na druhou stranu dobře snáší zmrazení a hlavně nakládání. Takže jezte kysané zelí. Stejně jako ho jedli středověcí námořníci při objevitelských plavbách. Jako bonus vám v těle krom céčka přibude i spousta přírodních probiotik, tedy těch správných střevních bakterií.