Konfliktem z loňského května se v úterý zabýval Krajský soud v Brně. Za těžké ublížení s následkem smrti syna čeká osm a půl roku za mřížemi, rozsudek zatím není pravomocný.

Nad neštěstím vyjádřil obžalovaný lítost. Současně se hájil tím, že ho otec napadl jako první a rukama ho dusil takzvaně v kravatě. „Byl to můj táta a už mi ho nic nevrátí. Leželi jsme na zemi, tátova levačka mě obepínala kolem krku, já měl svoji hlavu v jeho levé paži. Svoji levou rukou jsem ho asi osmkrát nebo desetkrát silně udeřil pěstí do obličeje,“ vypověděl mladý muž u soudu.

Po skončení bitky nechal zraněného otce ležet na zemi a rozběhl se směrem k bohunické fakultní nemocnici. „Obžalovaný přišel a chtěl zavolat záchranku svému tátovi, který údajně ležel někde v krvi. Byl roztěkaný, dožadoval se pomoci. Osobně jsem z něj alkohol necítila, ale choval se trochu přiopile. Chtěl zavolat záchranku. Říkal, že na tom místě, kde leží jeho otec, není adresa a že by si chtěl sednout do záchranky a navigovat,“ vylíčila svědkyně, která tou dobou v bohunickém špitále pracovala na oddělení informací.

Mladíkovo dřívější zázemí popsala jeho babička, se kterou kdysi bydlel. Vypověděla, že vlivem otce neměl obžalovaný šťastné dětství, pro pár facek totiž nešel daleko. „Syn se o vnuka staral prakticky jen tak, že mu dal najíst, ale že by s ním šel do parku nebo jinam ven, to ne. Nevím, jak často syn vnuka fyzicky trestal. Jednou jsem ale šla na třídní schůzky, kde mi řekli, že má vnuk podlitiny a pokud to bude pokračovat, předají případ sociální pracovnici,“ vyprávěla babička.

Útok velkou silou

Mužově výpovědi o napadení otcem však soudní senát neuvěřil. „Obhajoba byla vyvrácena prohledáním místa činu, fotodokumentací nebo znaleckými posudky z oblasti soudního lékařství. Poranění, která poškozený utrpěl, byla devastující. Je pravděpodobné, že zranění vznikla tak, že na něm obžalovaný klečel nebo seděl a vedl útok velkou silou,“ přednesl soudce Michal Zámečník v rozsudku.

Podle znalce z oboru soudního lékařství Michala Zeleného mělo násilí obžalovaného velkou a opakovanou intenzitu. Zároveň popsal množství krvavých podlitin a škrábanců, které měl poškozený na těle. „Co se týče zevní prohlídky, našli jsme krevní podlitinu kolem oka, na tváři a na hrudníku. Dále v oblasti klíční kosti a na břiše. Vnitřní prohlídka zjistila krvácení, otok a zhmoždění mozku, příměs krve v mozkomíšním moku,“ vyjmenoval Zelený.

Za bezprostřední příčinu smrti označil otok mozku v důsledku tupých úderů. „Násilí bylo velké a opakované intenzity, zranění tomu zcela odpovídají. Mohlo být vedeno tupým násilím na ležícím člověku. Poškozen byl zejména mozek, tedy pro život důležitý orgán. V okamžiku, kdy došlo k rozvoji otoku a masivnímu krvácení, se už stav poškozeného zvrátit nepovedlo,“ pokračoval soudní znalec Zelený.

Právě posudek zpracovaný na základě pitvy se pro soud stal stěžejním důkazem. Podle státní zástupkyně Zuzany Zámoravcové si obžalovaný musel být závažným stavem otce vědomý. „Dopustil se trestné činnosti na osobě blízké. Mám za to, že je rovněž nutné zohlednit brutalitu a surovost útoku,“ argumentovala Zámoravcová v závěrečné řeči.

Za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti poslal Krajský soud v Brně muže nepravomocně na osm a půl roku do vězení. Jako polehčující okolnost zohlednil jeho dosavadní trestní bezúhonnost a pohnuté dětství, přitěžujícími okolnostmi se naopak stalo popření viny a s ním související neochota dohodnout se na trestu. Státní zástupkyně se práva na odvolání vzdala, obhájce nikoliv.