„Kufřík s výbušninou si odvezli odborníci ve speciálním boxu do laboratoří v Olomouci. Nejdříve do čtrnácti dnů by měli zpracovat znalecký posudek, který určí o jaký typ výbušniny se jednalo,“ řekl brněnský policejní mluvčí Bohumil Malášek. Kufr se objevil nejprve na hlavním vlakovém nádraží. Teprve odtud putoval na oddělení Ztrát a nálezů. „Nálož byla ve značném stádiu rozkladu. Pyrotechnici tak nemohli na místě zjistit, o jaký typ výbušniny se jedná,“ dodal Malášek. Podle zjištění kriminalistů ale žádné nebezpečí spojené s pumovým útokem v Brně nehrozí.

Brněnský primátor Roman Onderka však už včera začal rozdávat úkoly svým podřízeným. „Dal jsem pokyn tajemníkovi, aby zajistil jiný systém řešení při přebírání zavazadel od Českých drah. Ty mají věci ve své úschovně týden a pak to putuje k nám,“ řekl Onderka. Hlava Brna chce i více spolupracovat s policií. „Jestliže bude zavazadlo v oddělení ztrát a nálezů více než týden, chci, aby ho prověřili policejní experti,“ dodal Onderka, který by nejraději schoval podezřelé kufry a batohy do bezpečných krytů.

Lidé, kteří vyhrožují pumovým atentátem, trpí podle odborníků většinou poruchou osobnosti. „Většinou se jedná o muže, zatím jsem se totiž nesetkal s tím, že by bombou vyhrožovala žena. Anonymové mají limitovaný intelekt a nižší rozpoznání sociálních i kulturních norem,“ vykreslil povahu narušených lidí psychiatr František Skřivánek.

Zatím nelze vyloučit ani fakt, že si někdo chtěl z úředníků a policie udělat legraci. Podobnou recesi si udělali před třemi lety studenti Vysokého učení technického v Brně. V centru města nastražili dvě makety bomb. Studenti makety vyrobili v rámci školní práce. V ní se zabývali dopadem vizuálního umění na to, jak ho vnímají lidé. Soud mladíky uznal vinnými z výtržnictví a poškozování cizích práv, od uložení trestu ale výjimečně upustil.

Skutečných bomb není na jihu Moravy mnoho a jedná se pouze o ojedinělé případy. Policisté se však setkávají hlavně s lidmi, které oznamují uložení bomby ve školách, na nádražích a v nákupních centrech. Takových anonymů jsou desítky ročně.

Kolik stojí výjezd záchranářů kvůli anonymním hrozbám, se nedá přesně vyčíslit, jedná se však o desítky tisíc korun. Škody v mamutích centrech jsou mnohem vyšší. Řetězci utíkají zákazníci a společnosti přicházejí o statisícové tržby. „Jsou to velmi citlivé informace, tudíž je ani nemohu zveřejnit,“ řekl ředitel jednoho z hypermarketů Karel Janych. Podle dobře informovaných zdrojů se však jedná až o stovky tisíc korun.