Bratři Mráčkovi z Prahy se stali postrachem žen v Jihomoravském kraji. Okrádali je, vláčeli po ulici, bili a neváhali použít ani paralyzéry a pepřové spreje. Jejich případem se v pondělí zabýval brněnský krajský soud.

Za každou cenu

Sourozenci přepadávali ženy na ulici a okrádali je vždy stejným způsobem. Jeden seděl v autě a řídil, druhý se snažil za každou cenu vytrhnout poškozeným tašku z ruky. Pohybovali se po celé Jižní Moravě. „Krádeže probíhaly nepozorovaně a v klidu, někdy ale nastříkali ženě do obličeje pepřový sprej nebo ji táhli několik metrů za autem, aby její kabelku získali,“ řekla státní zástupkyně Ludmila Doležalová a dodala, že obžalovaní se sami doznali i tím, že namítli na svou obhajobu menší odcizené částky. Chtěli využít výši škody, aby měli nižší trest.

Největší kořist získal šestadvacetiletý Břetislav Mráček v březnu loňského roku v Kroměříži. „Vietnamské provozovatelce herny na ulici strhl kabelku z ramene, druhý pachatel ji bil a kopal, až žena tašku pustila. Nakonec ji do obličeje nastříkal pepřový sprej,“ řekl soudce Pavel Göth.

Důvodem, proč se žena tolik bránila, byl obsah její kabelky. Měla uvnitř celkem 366 tisíc za nájem v herně. Břetislav Mráček spolu se svým čtyřiadvacetiletým bratrem zaútočili na jaře 2008 i v Kyjově. „Počkali, až bude servírka v baru sama a pak ji nastříkali dráždivou látku do obličeje. Ukradli ji tržbu, osobní věci i cigarety z baru. Způsobili tak škodu samotné ženě i provozovateli baru,“ řekl Göth.

Lupičům se hodilo vše. Oblečení, peníze, telefony i platební karty. Tím se měli dopustit kromě loupeže také dalšího trestného činu, neoprávněného držení platební karty.

„Břetislav Mráček měl strach z toho, co dnes slyšel. Jeho život byl za hranicí jeho chápání. Ve vazbě se navíc musel poprat se závislostí na pervitinu. Byl sám překvapen, kam jeho jednání došlo,“ obhajovala Mráčka jeho advokátka. Podobná slova pronesl v závěrečné řeči obhájce mladšího Ondřeje Mráčka, který byl závislý na pervitinu také.

„Když člověk shání drogu, dokázal by cokoliv. Není tedy důležité, co se stalo. Je důležité, jaký život povede dál,“ řekl obhájce.O slovo se na závěr přihlásili také obžalovaní Mráčkovi, kteří z papíru přečetli svoji omluvu a slíbili, že už podobný styl života nepovedou.

„Skutky, které jsem udělal, považuji za exces mého spořádaného života. Pervitin byl příčinou, že jsem se přestal ovládat. Za deset měsíců ve vazbě jsem ze závislosti vyléčený,“ řekl Břetislav Mráček.

Stejný trest pro oba

Lítost a sliby bratrům ale nepomohly. Usvědčily je výpisy z telefonů, na základě kterých kriminalisté zjistili, že se v době přepadení vyskytovali na stejném místě. Další důkazy o vině sourozenců poskytly i zastavárny, kde kradené zboží nabízeli.

O vině přesvědčily soudce také záznamy z kamer nebo pachové stopy. „Vůči poškozeným bratři Mráčkovi vždy vyvíjeli agresivitu, dopustili se tedy loupeže,“ řekl Göth, který oba muže poslal za mříže na šest a půl let ve věznici s ostrahou.

Břetislavovi Mráčkovi hrozilo až dvanáct let. Soud ale přihlédl k jeho doznání a trest mu snížil o rok a půl nad zákonným minimem. U jeho bratra Ondřeje soud prokázal méně trestných činů i rozsah škody. „Protože je ale recidivista a minulý trest na něj neměl očividně výchovný vliv, dostal o čtyři a půl roku vyšší sazbu, než je hranice minima,“ uzavřel soudce Göth.