play_fill
Po zuby ozbrojení těžkooděnci v kuklách, zastavená doprava a třikrát tolik příslušníků justiční stráže než je pro jiné procesy obvyklé. Tak vypadalo od pondělního rána bezpečnostní opatření v budově Justičního paláce v brněnské Rooseveltově ulici. Brněnský krajský soud totiž začal projednávat případ, který se týká sporu olašských Romů.
Na lavici obžalovaných usedl Ladislav Daniš zvaný Beáš, jeho syn Lucián s přezdívko Čurda, Richard Rafael známý pod přízviskem Maďha nebo Haďma a Ladislav Gruľo zvaný Pišun. Žaloba je spolu s Jiřím Danišem alias Čoko, který se hlavního jednání nezúčastnil, viní z těžkého ublížení na zdraví a pokusu o vraždu. K té došlo loni v polovině července v domě Josefa Lakatoše, který při útoku málem zemřel.
„Obžalovaní vtrhli ve tři ráno do Lakatošova bytu vyzbrojení dřevěnými holemi a basebalovými pálkami. Lakatoš v tu dobu spal. Útočníci vyrazili dveře a začali do oběti bušit holemi. Když Lakatoš ležel na zemi, namířil na něj Ladislav Daniš zbraň a asi z metrové vzdálenosti na něj vystřelil,“ přiblížil útok státní zástupce Ivan Hrazdira. Střelec zasáhl Lakatoše do břicha. „Střela mu způsobila rozsáhlé krvácení a muž se musel podrobit náročné operaci. Jen díky včasnému zásahu záchranářů Lakatoš útok přežil,“ dodal Hrazdira.
Za válkou stojí spor o ženu
Konflikt olašských Romů, který proti sobě rozvášnil obě početné rodiny, rozpoutala žena. Manželka Luciána Daniše Sylvie Lakatošová z Prostějova. Ta se po letech manželství, v němž porodila dvě děti, zahleděla do jiného muže. Jistého Lakatoše z Brna, kterému se mezi Romy říkalo Zlato. „Olaši z Brna vzali olašským Romům z Ostravy nevěstu,“ vysvětlil původ sporu olašský král Jan Lipa.
V době, kdy Sylvie Lakatošová utekla k jinému muži, zasedl romský soud. Tomu se říká krisi. Romský soud rozhodl, že Zlato se nesmí ukázat v Ostravě deset let za to, že odlákal jinou ženu. Navíc měla Lakatošova rodina vrátit padesát tisíc korun, které ostravští Olaši za nevěstu Sylvii zaplatili. Místo rozsudku ovšem nastalo krveprolití. Nejprve unesl ostravský klan patnáctiletou Mercedes Lakatošovou z Prostějova do Ostravy. Když ani únos nedonutil Lakatoše, aby vrátil peníze, přišla do jeho obydlí pětice útočníků, kterou dohnal žalobce až k soudu.
Nevím, neznám, nepamatuji se
Muži ovšem svou vinu popírají. „Nikdy jsem v tom jejich domě nebyl. Nemám s tím nic společného,“ řekl například Ladislav Gruľo, kterého k soudu přitáhla po zuby ozbrojená eskorta. Aby se obžalovanému při převozu nic nestalo, měl na sobě i neprůstřelnou vestu. Zaryté mlčení zvolili před senátem i ostatní obžalovaní. Jejich výpovědi by se daly shrnout do dvou vět. „Jsem nevinný a nebudu vypovídat,“ říkali unisono všichni do jednoho.
Prstem na útočníky ovšem ukázala Helena Lakatošová. Manželka postřelené oběti totiž „hrozné vrahy“ poznala. „Všichni do manžela mlátili tyčemi a pálkami. A ve finále, až byl celý zmlácený, do něj vystřelili. Nejhorší byl Gruľo, který ostatní muže ještě pobízel, aby ho zabili,“ zdůraznila Lakatošová. Podle ní přijeli útočníci zlikvidovat jejího manžela třemi auty.
Hlavní líčení se znepřátelenými klany bude pokračovat podle předsedy senátu brněnského krajského soudu Jiřího Stýbla minimálně čtvrt roku. Soudce totiž musí čekat na rozsudek prostějovského okresního soudu, který letos v květnu potrestal šest olašských Romu z Ostravy. Za únos Mercedes Lakatošové dostali od podmínek až po čtyři roky vězení. Přestože Lakatošová změnila u soudu výpověď a tvrdila, že šla s únosci dobrovolně, soud rozhodl, že se jednalo o únos.
Pišun, Beáš, Čurda a Maďha a přes sto příbuzných
Hodinu před zahájením procesu přijíždí před budovu soudu kolona pěti aut. Před ní jede dopravní policie, pětici nablýskaných limuzín uzavírají policejní dodávky a pancéřované terénní auto. Z něj napřed vystupují těžkooděnci v neprůstřelných vestách a samopaly na prsou. Teprve potom může z Land Roveru vystrčit nos jeden z obžalovaných, Ladislav Gruľo řečený Pišun. I on má na sobě neprůstřelnou vestu, která brání jeho tělo riziku nečekané střelby. Gruľo totiž figuruje mezi pětici útočníků, která loni v červenci rozpoutala válku olašských Romů z Brna a Ostravy.
Oba znesvářené tábory si soudní proces nenechaly ujít. Nádvoří v Justičním paláci je proto plné policistů a příslušníků justiční stráže. Mají jediný cíl. Olaši z Brna a z Ostravy nesmí k sobě dál, než na deset metrů. Ani bariéra z policistů však Olachy nedonutí mlčet. Zlověstné výkřiky si vyměňují oba rozvášněné klany. Neztiší se ani po zahájení hlavního líčení.
Předseda senátu brněnského krajského soudu Jiří Stýblo kvůli případnému narušování procesu pozve do soudní síně jen pět zástupců obžalovaných. Na židle si usedají příbuzní nejen Pišuna, ale i Beáše, Čurdy a Maďhy. Bedlivě poslouchají, co říkají svědci. Kroutí hlavou a nevěří, že by se muži na lavici obžalovaných dopustili toho, co jim klade žaloba za vinu. Matka Gruľa se příhlásí a chce něco říci. „Dejte tu ruku dolů, dámo. Tohle je soud, ne diskusní fórum,“ vyzývá Stýblo ženu s velkým zlatým náhrdelníkem na krku. Ta něco zamručí, ale hlásit se přestane.
Hluk na nádvoří mezi překřičujícími se klany doléhá i do soudní síně. Občas v ní není slyšet ani soudce, který pročítá spis. Když vyřvávání překročí jeho únosnou mez, zdvihne oči od spisu. „Slyším, že asi přišli další svědci,“ pronese Stýblo s úsměvem a požádá policisty ze zásahové jednotky, aby předvolané svědky raději uklidili do bezpečí.
Klíčový svědek rámus nesnesl. Otec dívky, která válku Olachů rozpoutala, Josef Lakatoš. Toho podle žaloby útočnici napadli a málem ho ubili holemi a zastřelili. Jakmile uvidí na nádvoří tolik bývalých i současných příbuzných, udělá se mu zle. Jeho výslech proto soudce odloží na jindy. „Šaráda“, která přilákala do oken nejen návštěvníky soudu, ale i jeho zaměstnance, totiž bude pokračovat. Minimálně do konce letošního září.
