„Obžalovaná v pozici starostky musela znát zákon o obcích, statut města Brna i smlouvu, kterou podepisovala," uvedl v odůvodnění rozsudku předseda senátu Michal Zámečník. Dodal, že brněnský městský soud se musel řídit rozhodnutím Nejvyššího soudu. Ten zrušil osvobozující verdikt, který si Hrubá už dříve vyslechla, a poslal celou věc k opětovnému projednání městskému soudu.

Bývalá starostka v úterý soudu znovu zopakovala, že se žádného trestného činu nedopustila. „Jsem nevinná. V životě jsem neudělala nic, za co bych se mohla stydět. Nelžu a nekradu," řekla žena. Zprošťujícího rozsudku se ale tentokrát nedočkala ani přes snahu svých obhájců. Ti tvrdili, že Nejvyšší soud a státní zástupce zveličují pozici starosty. Senátu navíc navrhli, aby s rozhodnutím počkal, dokud neskončí soudní spor mezi městem Brnem a ministerstvem obrany. Ten začal kvůli pokutě, kterou město zaplatilo ministerstvu právě kvůli pronájmu pozemků bývalého armádního areálu v Lerchově ulici společnosti Wilson Properity.

Firma chtěla na pozemku, který Brno od ministerstva obrany získalo bezplatným převodem, postavit víceúčelový dům s byty a obchody.. Jedinou podmínkou převodu bylo to, že minimálně deset let od podpisu smlouvy nebude nemovitost komerčně využitá. Hrubá však podpisem smlouvy s investorem domu pronajala tyto pozemky za korunu na metr čtvereční na rok, a to i přesto, že dům měl mít komerční využití. V domě měly vzniknout především byty, které se měly dále prodávat.

Město proto v roce 2008 z plánu vycouvalo a stavbu zastavilo. Za porušení smlouvy o převodu navíc ministerstvu muselo zaplatit pokutu téměř deset miliónů korun. Ještě víc má teď podle soudu zaplatit městu bývalá starostka. „Obžalovaná má povinnost nahradit městu škodu a úroky z prodlení," řekl Zámečník.

Právě on Hrubou při předposledním projednávání případu zprostil viny. „Předložené důkazy neukazují, že by Hrubá vedla nebo iniciovala jednání s ministerstvem obrany, ani se společností Wilson Properity. K tomu, že smlouvy opravdu četl, se přiznal pouze tehdejší tajemník. Soud tedy nezjistil, kdo vedl jednání a napsal smlouvu, a tedy kdo se dopustil trestného činu," řekl před dvěma lety Zámečník

Obžalovanou tehdy podpořil i advokát poškozené strany, tedy statutárního města Brna Radek Ondruš. „Každou podepsanou smlouvu kontroloval tajemník, starostka je lékařka, nemůže rozumět právnickému jazyku ve smlouvách. Vina by měla padnout na mnohem více lidí, než pouze na Hrubou," tvrdil.

V úterý se Ondruš vyjádřil k rozhodnutí Nejvyššího soudu, který s dřívějším zproštěním bývalé starostky nesouhlasil. A díky, kterému si Hrubá nakonec vyslechla u městského soudu odsuzující verdikt. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo průlomové. Starosta se do budoucna nemůže vymlouvat na to, že nezná zákon o obcích. Nemůže se vymlouvat na své podřízené úředníky a nese plnou odpovědnost za veškeré rozhodování při nakládání s obecním majetkem," myslí si Ondruš.