O zápis vozidel vždy žádala jedna konkrétní firma a Moravec jí vyhověl. Podle obžaloby i brněnských soudů měl úředník zahájit správní řízení, což neudělal. V dovolání Moravec právě tuto povinnost zpochybňoval. Tvrdil, že jeho postup odpovídal platnému právu. Požádal Nejvyšší soud, aby rozsudek zrušil a vrátil kauzu k novému projednání u soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud ale v rozhodnutích Městského a Krajského soudu v Brně nenašel žádné vady. Moravec prý zjevně porušil své povinnosti, když ve 14 případech provedl záznam o obnově VIN kódu náhradní technologií, přestože firma nedodala řádné žádosti a potřebné dokumenty.

"Pokud v průběhu období 3,5 měsíce přišlo 14 žádostí o schválení technické způsobilosti vozidla a ve všech případech byla deklarována nestandardně nízká kupní cena, měl obviněný zareagovat na tuto skutečnost a důkladněji přezkoumat předmětné žádosti," stojí v usnesení Nejvyššího soudu, který rozhodl v půli ledna bez veřejného jednání.

Moravec zapsal auta do evidence vozidel v rozmezí od prosince 2009 do března 2010. Díky snadné legalizaci osmi citroënů a šesti peugeotů se firma obohatila o 4,5 milionu korun. Brněnský městský soud Moravce potrestal čtyřmi roky vězení. Krajský soud pak rozsudek o rok zmírnil.
Moravec už na magistrátu nepracuje, řekl mluvčí úřadu Pavel Žára. Po pravomocném rozsudku podal výpověď.