Exnáměstkovi primátora Brna hrozí deset let za tunelování

Podle obžaloby od klientů společnosti přebírali hotovost na převod bytů, kterou nikde neevidovali a nechávali si ji. „Ze společnosti také vyváděli peníze, kdy na základě fiktivních smluv vypláceli odměny," uvedl státní zástupce Jaroslav Kubeša.

Jonáš tvrdil, že do firmy přišel, aby ji zachránil před krachem. „Bylo nutné zajistit finance kvůli dostavení budovy. Až pak se mohly začít prodávat byty. Na podnik tlačila i banka a měli problémy i s hasiči, kteří chtěli zrušit kolaudaci stavby. Proto jsem do firmy přivedl Čermáka, který se nabídl, že najde investora. Taky se staral o platby," vysvětlil bývalý náměstek.

Zdroj: DENÍK/Drahomír Stulír

Čermák ale u soudu vypověděl, že hlavou firmy byl Jonáš a on s podezřelými smlouvami neměl nic společného. „Žádného protiprávního jednání, které mi soud klade za vinu, jsem se nedopustil," konstatoval obžalovaný, který byl už v minulosti odsouzený za podvod.

S Jonášem byli dlouholetí přátelé. „Známe se už více než dvacet let. Když byl Čermák ve vězení, nemohl ve firmě působit, převzal jsem ji tedy já. Proces to ale byl tak náročný, že jsem ho nemohl zvládnout sám. Proto jsem ho požádal, aby mi pomohl, když se z vězení vrátil. Věřil jsem mu," dodal Jonáš.

Z důkazů podle obžaloby vyplývá, že hlavním aktérem tunelování byl Čermák. „Ukazuje se, že jeho podíl na trestné činnosti byl větší než Jonášův, což už se projevovalo už v přípravném řízení. Neměli jsme ale dost důkazů," uvedl Kubeša. Dodal, že se bude v dalších jednáních opírat především o výpovědi svědků a informace z bank.

Menší trest by mohl Jonáš dostat i kvůli tomu, že z vytunelované firmy odešel na konci roku 2010. Zvolili ho totiž místostarostou Brna-jihu. „Akorát mě kvůli chybě nevymazali z obchodního rejstříku. Odcházel jsem s vědomím, že se nic špatného nestalo," dodal. Jednání pokračuje ještě v pátek.

Není to ale první pochybná kauza spojená s jeho osobou. V roce 2006 Brno získalo palác Jalta právě za jeho působení ve vládnoucí ODS. Město ji vyměnilo za pozemky a domy v Černých Polích a Pisárkách. Jaltu ohodnotili na osmasedmdesát milionu korun, pozemky města měly hodnotu násobně vyšší. Zastupitelé Brna o transakci navíc hlasovali tajně. „Situace kolem Jalty nepochybně vykazuje rysy korupce," popsal dříve soudce krajského soudu Michal Ryška.

Zdroj: DENÍK/Drahomír Stulír