Ke sběrnému dvoru daleko, navíc za peníze. Dilema s odpadem mnozí Brňané řeší tak, že ho odhazují v odlehlých místech města. Černých skládek přibývá v celé České republice, podle ekologů je na tom ale Brno hůř než srovnatelně velká města.

Jen od začátku letošního roku úředníci magistrátu nařídili odstranit pětadevadesát tun odpadu. „O skládky menší než pět metrů čtverečních se starají městské části. Brno zařizuje likvidaci těch větších," shrnul náměstek primátora Martin Ander.

Ekolog Mojmír Vlašín tvrdí, že v Brně je nejvíc skládek na místech, která nemají jasného majitele. „Problém jsou hlavně velké rozvojové plochy, jako třeba takzvané Jižní centrum, nebo lesy, které jsou díky zpevněným cestám dobře přístupné," vysvětlil odborník z ekologického institutu Veronica.

skládky v Brně
- kvůli černým skládkám letos magistrát nejčastěji zasahoval v Brně-severu, celkem osmkrát
- zaměstnanci městské firmy Sako jen letos odklidili už dvacet velkých skládek
- za jejich odstranění zaplatilo město už přes 300 tisíc korun
- strážníci se ročně zabývají 250 podněty na černé skládky
- za založení skládky hrozí pokuta až čtvrt milionu korun

Nejvíc nových míst zatím letos úředníci nalezli v městské části Brno-sever. Starosta Martin Maleček si však nemyslí, že je situace extrémní. „Podle mě je srovnatelná s jinými. Jen v některých čtvrtích je horší kvůli podmínkám, které tam panují," připomněl Maleček především Zábrdovice, kde úředníci řeší skládku v Soudní ulici.

Odborníci varují hlavně před elektroodpadem, který může otrávit i půdu. „Ačkoli se na černých skládkách nejčastěji objevuje stavební odpad, nábytek či pneumatiky, vzrůstá množství vysloužilých elektrospotřebičů a baterií, které patří mezi nejrizikovější skupinu odpadu," sdělil David Vandrovec. Je ředitel skupiny Rema, která se zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrozařízení.

Takový odpad pak do míst často vozí i malí živnostníci, kterým se nechtějí platit poplatky ve sběrných dvorech. Za to jim ale hrozí pokuta až čtvrt milionu korun.

Ačkoli Brňané můžou na webu městské odpadové společnosti Sako na vznikající skládky upozornit, často to nedělají. „Takových podnětů moc není. Většinou nás kontaktuje odbor životního prostředí. Letos jsme už zlikvidovali dvacet větších skládek," vypočítal mluvčí firmy Martin Drozd. Město za jejich odklizení zaplatilo víc než tři sta tisíc korun.

Podle Andera je v boji proti černému odpadu nejdůležitější prevence, se kterou právě webové aplikace pomáhají. „Pokud lidé nedovolí, aby se v jejich okolí podobná místa rozrostla do té míry, že musíme zasáhnout my, je to jedině dobře," podotkl náměstek s tím, že magistrát pořádá i školení pro úředníky městských částí.

Některé z nich bojují s černými skládkami ve spolupráci se strážníky i pomocí techniky. „Díky kamerám vidíme záznam v přímém přenosu a můžeme pachatele dopadnout hned. Dobře víme, kam přístroje rozmístit, protože jde o stále stejné lokality," uvedl mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Ti každý rok řeší v Brně až 250 podnětů, které na skládky upozorňují.

I díky rostoucímu počtu takových zpráv se mnoho lidí zapojilo na jaře do celostátní akce Ukliďme Česko. Okolí svého bydliště tak uklízeli například obyvatelé z Brna-severu. „Společně s mnoha dobrovolníky jsme se zaměřili na místa v okolí Divišovy čtvrti, která nejsou z hlavních cest tak viditelná, a proto lákají k odhození bordelu. Mapovali jsme hlavně oblast kolem Sadové ulice," shrnul starosta Maleček.