„Od ledna registrujeme dvaatřicet lidí v rámci nelegální tranzitní migrace, pro zajímavost za celý rok 2019 jich bylo jenom sedmdesát,“ srovnal vedoucí odboru cizinecké policie v Jihomoravském kraji Miroslav Tóth.

Loni policisté na jihu Moravy odhalili při nelegálním cestování více než sto padesát lidí. Přitom hlavně na začátku roku ovlivnil tranzitní migraci koronavirus. „Jak na jaře všechny státy v souvislosti s koronavirem zavíraly hranice, migranty to přibrzdilo. Pašeráci se nemohli dostat přes hranice. Česká republika měla znovuzavedené kontroly, Maďaři a Slováci taky. Běženci zůstali v kempech pro azylanty, jak v Rumunsku, tak v Řecku. Báli se, že by je chytili. Rozjelo se to až na podzim. To byl nárůst patrný v celé Evropě,“ řekl Tóth.

Cestovat ilegálně za pomoci pašeráků je podle Adély Jurečkové z neziskové nevládní organizace Člověk v tísni často to jediné, co běžencům zbývá.

Migranti mohou požádat v České republice o azyl nebo jinou formu ochrany. Ale uspěje jen malá část. „Loni žádalo u nás o mezinárodní ochranu 1922 lidí a jen 147 nějakou formu ochrany získalo,“ uvedla Jurečková.

Důvodem jsou podle ní přísné úřady i národnosti žadatelů. „Syřanů nebo Eritrejců, kteří vzhledem k situaci ve své zemi většinou azyl získají, k nám přichází jen velmi málo. Loni nejvíce žadatelů pocházelo z Arménie, Ukrajiny, Gruzie a Vietnamu,“ podotkla Jurečková.

Při tranzitní nelegální migraci přes Českou republiku cizinečtí policisté loni od ledna do konce listopadu odhalili 451 lidí. V meziročním porovnání se počet navýšil téměř o dvojnásobek. Konkrétně o 219 běženců. „Nejvíce lidí jsme zajistili v listopadu, kdy se jednalo o 182 cizinců,“ sdělila mluvčí cizineckých policistů Renata Grecmanová.

Cesta vlakem je teď pro běžence nebezpečná, tvrdí šéf jihomoravské cizinecké policie

Vedoucí odboru cizinecké policie v Jihomoravském kraji Miroslav Tóth.Vedoucí odboru cizinecké policie v Jihomoravském kraji Miroslav Tóth.Zdroj: PČRNelegálních migrantů zachycených na jihu Moravy v posledních měsících přibývá. Letos je jich už přes třicet. „Jedou ukrytí uvnitř kamionu, a nebo na podvozku,“ říká vedoucí odboru cizinecké policie na jihu Moravy Miroslav Tóth.

Byl loňský rok z pohledu tranzitní nelegální migrace nejhorší od roku 2015, kdy se dokonce uvažovalo v Břeclavi o zřízení střediska pro migranty v areálu bývalé věznice?
V roce 2019, jak jsem říkal, jsme zachytili sedmdesát migrantů, o rok dříve jenom třiatřicet. Klidnější byl i rok 2017. Loni najednou šlo číslo hodně nahoru, i když na jaře jich bylo minimum.

Bude stávající trend pokračovat?
Myslíme si, že spíše ano. I proto jsme navýšili kontroly na tranzitní migraci. Snažíme se odhalovat migranty pomocí detektorů tlukotu srdce přímo v kamionech, protože v 99 procentech případů jsou to lidé, kteří jedou buď jsou ukrytí uvnitř kamionu, nebo na podvozku.

Cestu vlakem už migranti nevyužívají?
Jak platí kvůli koronaviru různá pravidla a přes různé země se nemůže cestovat, pro migranty je to nebezpečné. Zkoušeli jsme teď kontrolovat vlaky a jede v něm třeba osm lidí, takže by na sebe upozornili. Snaží se dostat přes hranice hlavně kamionem.

Kolik máte na jižní Moravě detektorů tlukotu srdce?
Měli jsme dva, minulý rok jsme pořídili další. Jsou v terénu čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Klademe na tranzitní migraci důraz.

Proč právě na jižní Moravě je tolik záchytů tranzitních migrantů?
Může to mít i souvislost s tím, že Rakousko zavedlo kontroly na hranicích. Balkánská cesta vede přes Řecko, Makedonii, Srbsko, Maďarsko, Slovensko a Českou republiku nebo Rakousko. Běženci ani nevědí kudy jedou. Mají telefon a kontrolují cestu na GPS. Pak se stane to, co minulý týden u Vyškova, kdy najednou zjistí, že kamion jede jiným směrem, ne na Německo, ale na Polsko. Proto bouchali na řidiče, aby se dostali ven.

Z jakých zemí migranti nejčastěji cestují?
Na prvním místě je Afghánistán, pak jsme měli Maroko. Tento rok jsme měli pouze běžence z Afghánistánu.

Chtějí někteří migranti u nás požádat o azyl?
Na devadesát pět procent už požádali o azyl už v Řecku a v Rumunsku. Tady žádat o azyl nechtějí. Chtějí pokračovat dál do Německa, nebo nějaké severské země. Zatím se nám to stalo v České republice pouze dvakrát, a to byli Syřané.

Jaký pak další postup? Vracíte je do země, kde už si o azyl požádali?
Sejmeme jim otisky prstů, a když zjistíme, že už požádal o azyl v jiném členském státě, přes ministerstvo vnitra je zajistíme do záchytného zařízení pro zajištění cizinců, kde čekají na vyřízení, aby se vrátili do země, kde požádali o azyl.

Je nyní velká komplikace, když běžence musíte nechat testovat na koronavirus?
Hodně jich bylo pozitivních. Od začátku se k nim chováme, jako by byli pozitivní. Máme výbornou spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno, kam je vozíme na testy a dokud nemáme výsledky, bereme je jako pozitivní. Je to náročné hlavně administrativně.

Největší záchyt byl loni na podzim, kdy se v kamionu na D2 ukrývalo 48 migrantů. Daří se dopátrat i převaděče?
V tomto případě jsme zjistili, že je na trase ještě jeden kamion. Informaci, že jede ještě jedno vozidlo, jsme předali německým kolegům, kteří řidiče zastavili a zadrželi. Nashromáždili veškeré důkazy, že je propojený s „naším“ řidičem, který vezl těch 48 migrantů. Státní zástupce neshledal důkazy natolik dostatečné, aby s ním u nás mohlo být zahájeno trestní stíhání a my jsme tak řidiče propustili. On pak pokračoval do Německa, tam byl zadržen a skončil ve vazbě.