Obžaloba má jasno. „Nepřímé důkazy tvoří uzavřený řetěz, ze kterého vyplývá, že obžalovaný vraždu spáchal. Nikdo jiný to udělat nemohl. Vyhladil jednu celou funkční rodinu," shrnula státní zástupkyně Ludmila Doležalová.

K návrhu doživotí ji vedly pachové stopy na končetinách obětí, které podle ní dokazují, že těla Dahlgren přesouval. Podle svědků v okolí domu nikdo jiný nebyl.

Další důležitý důkaz podle obžaloby vydaly Američanovy kalhoty. „Je na nich devětatřicet skvrn, které mají ostré tvary kapek krve, nešlo tedy o žádný otěr," popsala Doležalová. Na kalhoty proto podle ní musela krev vystříknout.

S tím nesouhlasí obhájce Richard Špíšek. „Není jisté, kdo kalhoty nosil," uvedl s tím, že zabavení oděvu ve Spojených státech bylo protiprávní. Dahlgrenova vina podle něj není jednoznačně prokázaná. „Chybí jakýkoli přímý důkaz," konstatoval Špíšek.

Poukázal také na to, že obžalovaný nemusel být v době zločinu příčetný. Nesouhlasí s tím, že krajský soud stále pokládá americké psychiatrické posudky za nepřesvědčivé. „Ožalovaný se cítí psychicky nemocný a chce se léčit. Proto žádám soud, aby variantu léčení důsledně zvážil," uzavřel obhájce, který požaduje nové expertízy.

Zahraničtí odborníci popsali, že Dahlgren trpí psychózou, která vraždění mohla způsobit, čeští znalci se ale shodli na opaku. „Obžalovaný trpí silnou poruchou osobnosti, ta ale nepříčetnost nezpůsobí," usoudila psycholožka Beata Mohammadi, která s Dahlgrenem absolvovala osm sezení.

Vyjmenovala i zážitky, o které se Dahlgren podělil. „V pubertě měl často obrovské pokušení, aby vzal nůž a zabil svého otce nebo matku. Temných myšlenek se podle svých slov nezbavil ani v pozdějším věku. Měl představy, že zabije celou rodinu, že zapaluje věci," uvedla znalkyně.

V závěru celého líčení mluvil tři čtvrtě hodiny Dahlgren. „Hlasy v mé hlavě mě nutily k ničení čehokoli. Žil jsem spíš jako zvíře než člověk. Pokoušel jsem se uspět v několika povoláních, měl několik vztahů. Ale je jedno, jak moc se snažíte, když vám nefunguje hlava. Moje mysl byla mým největším nepřítelem," popsal problémy, které měl podle svých slov už od devíti let.

V monologu obžalovaný neřekl nic k vraždě, pouze podotkl, že to je tragédie. Připustil také, že potřebuje terapii. Tomu může nasvědčovat i jeho chování v brněnském vězení. „V březnu se poškozoval břitem z holícího strojku. Po výzvě, ať toho nechá, zaútočil na strážného a chtěl mu vzít obušek," přečetl soudce zápis. Dahlgrena potom museli odvézt zřízenci na psychiatrii.

Svůj případný trest chce strávit ve své rodné zemi. „Pokud se jeho vina prokáže, budeme usilovat o to, aby si odpykal čin v Americe," uvedl Špíšek.

To by ocenili i rodiče Dahlgrena, kteří ho zatím přijeli podpořit na každé soudní jednání a navštěvují ho i ve vězení. „Je strašně těžké vědět, že je ve vězení sám. Tohle celé je příšerná tragédie," řekl Dahlgrenův otec, který při závěrečné řeči svého syna plakal.

Dahlgrenova rodina má v Kalifornii dobrou pověst, jeho otec je penzionovaný obchodní ředitel pojišťovny. „Věříme, že je Kevin nevinný. Je to tragédie, ale milujeme ho," řekl na začátku soudního procesu.

Kromě doživotí Dahlgrenovi hrozí i zhruba čtyřmilionové odškodné, které by musel zaplatit pozůstalým po zavražděné rodině.