Rostislav Kračmar a Aleš Adámek stanuli v úterý před brněnským krajským soudem. Obžaloba je viní z podvodu. Čtyřiatřiceti firmám totiž fakturovali peníze za vymyšlení, vyrobení a instalaci reklamy, aniž by ji skutečně realizovali.

Oba muži se brání tím, že se pouze ztratila fotodokumentace svědčící v jejich prospěch.

K podvodům mělo docházet v letech 2002 a 2003. „Policie se případem začala zabývat na základě vlastního podezření, žádná z podvedených firem si nestěžovala,“ sdělil státní zástupce Rudolf Misák.

Muži totiž firmám předkládaly fotky z míst, kde reklamy měly viset. „Podle znalců ale byly upraveny fotomontáží,“ popsal Misák taktiku podvodníků, kterou firmy neodhalily. Žily tak v dojmu, že se jejich billboardy opravdu objevují na mnoha fotbalových a golfových turnajích, veletrzích i módních přehlídkách v Brně, Praze i dalších městech.

Ani nyní se většina firem necítí podvedená. „Náhradu škody většinou nepožadují,“ sdělil Misák.

První s výnosným podnikáním začal Rostislav Kračmar. Jako jednatel firmy Dunga podepsal smlouvy s devatenácti firmami, které mu za reklamu zaplatily bezmála třicet milionů. Poté jeho příkladu následoval Aleš Adámek, který jednal za firmu Vextav a od patnácti firem dostal zaplaceno šestnáct milionů.

U soudu Kračmar i Adámek odmítli vypovídat. V přípravném řízení tvrdili, že reklamu realizovali, jen se jim ztratila správná fotodokumentace. Tu u sebe údajně měla účetní, která však zemřela a nikdo neví, kde fotky skončily.

Podle obžaloby však existují důkazy o tom, že reklama na slíbených místech nevisela. „Máme k dispozici fotografie i videa z míst, kde měla být jejich reklama, jsou tam však jiné billboardy,“ popsal Mislák.

Proti obviněným svědčí i fakt, že firmy, které vlastnily reklamní plochy, o jejich reklamě neví. „Reklamy tam mohly viset jen bez mého svolení,“ sdělila majitelka několika reklamních ploch v Brně, kde měli muži údajně reklamu vyvěsit.

U soudu budou celý týden vypovídat lidé z podvedených firem i další svědci. Předvolány jsou také dcery zemřelé účetní, které by měly soudu přiblížit, co se mohlo stát se ztracenou fotodokumenta­cí.