Stejní lidé jako před šesti lety mají znovu prošetřovat přepadení dvou znojemských listonošek. O případu, za který si odpykali trest pravděpodobně dva nevinní muži, informoval Deník Rovnost jako první.

Na práci kriminalistů nově dohlédne i znojemské státní zastupitelství. Právník jednoho z původně odsouzených mužů to ale ostře kritizuje. „Znojemská policie tehdy pochybila a podle mě teď nebude chtít svůj omyl potvrdit. Proto by měl případ vyšetřovat někdo jiný. Třeba policisté z Uherského Hradiště, kteří nového pachatele chytili,“ řekl advokát původně odsouzeného Jaroslava Schindlera Miloslav Černoch. Ten chce udělat vše pro to, aby se vyšetřovací tým změnil.

To, že na případu pracují stejní lidé jako před šesti lety, znojemská policejní mluvčí Lenka Drahokoupilová popírá. „V týmu není nikdo z původních vyšetřovatelů,“ zdůraznila. Podle ní přepadení znovu řeší nejzkušenější znojemští vyšetřovatelé, kriminalisté a analytici. „Prověřují a zjišťují nové skutečnosti a údaje,“ popsala jejich práci Drahokoupilová.

Na jejich nestrannost a objektivitu dohlíží znojemské státní zastupitelství. „Kdo konkrétně případ šetří, ale není naše starost, o tom si rozhoduje policie. My můžeme řešit jen případnou podjatost státního zastupitele,“ řekla šéfka znojemského zastupitelství Lenka Peroutková.

Jiný státní zástupce

Upozornila na to, že nad novým prošetřováním bude tentokrát bdít jiný státní zástupce než před šesti lety. Postup znojemských policistů už před lety zkoumala i tehdejší inspekce ministra vnitra. „Podnět jsme dostali v listopadu 2007 a na konci února následujícího roku jsme jej odložili. V postupu policistů jsme totiž nenašli žádný kázeňský ani správní přestupek nebo trestný čin,“ řekla mluvčí inspekce Policie ČR Martina Lídlová.

Pokud se prokáže chyba v dřívějším případě, nese za ni podle Lídlové odpovědnost státní zástupce, který vyšetřování od začátku dozoroval. „My můžeme něco dělat teprve v momentě, kdy nám státní zástupce podá podnět k prověření celé věci. Do té doby jsme bezmocní,“ vysvětlila Lídlová.

Soudcům ani státním zástupcům, kteří se na případu před šesti lety podíleli, nehrozí žádný postih. „Obecně platí, že je nelze kárně trestat za jejich právní názory. Trest může přijít jen tehdy, když se zjistí, že postupovali s hrubou neznalostí nebo nějak zásadně porušili zákon,“ uvedl Jiří Hovorka z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti.

Dvě přepadení znojemských listonošek začala policie znovu řešit minulý týden. Poté, co si za ně odpykali tresty dva muži, se k činu totiž přiznal jiný pachatel. Ten skončil začátkem roku v síti zlínských policistů, kteří šetřili případ domácího násilí.

Mladý muž ze Znojemska se dobrovolně přiznal, že v prosinci 2004 oloupil se svým kamarádem poštovní doručovatelku v Hradišťské ulici ve Znojmě. „Tento případ se nám tehdy nepodařilo objasnit, a proto jsme se k vyšetřování vrátili,“ řekla policejní mluvčí s tím, že mnohem závažnější bylo přiznání k dvěma přepadením, za která už padly tresty. Nově je tedy z obou loupeží podezřelý třiadvacetiletý muž a jeho o šest let starší kamarád. Oba ze Znojemska.

Mladší z dvojice nemá v trestním rejstříku žádný záznam. Starší byl v minulosti odsouzen za majetkovou trestnou činnost a v současné době je ve vazební věznici.

Oba muži se nově přihlásili celkem ke třem přepadením, za dvě z těchto loupeží už přitom soud potrestal dva jiné muže. Tomáš Čepura, který byl krátce předtím souzen v jiném případu za vydírání, se na policii k přepadení obou listonošek nejprve přiznal. Před soudem ale později tvrdil, že to udělal pod nátlakem. Dostal pět let ve vězení.

Jaroslav Schindler po půlroční vazbě vyvázl jako spolupachatel s tříletou podmínkou. U soudu přitom oba neustále opakovali, že listonošky nepřepadli a neoloupili. Senát okresního soudu je ale především na základě pachových stop z místa činu a prvotního Čepurova přiznání uznal vinnými. Pachové stopy se přitom obvykle používají jen jako nepřímý důkaz.

Obhájce odsouzeného Miloslav Černoch nesouhlasí s novým vyšetřováním a říká: Nebudou chtít přiznat chybu

ROZHOVOR – Do boje proti vyšetřování šest let starého přepadení dvou listonošek ve Znojmě se pouští obhájce zřejmě neprávem odsouzeného Jaroslava Schindlera. Advokát Miloslav Černoch, někdejší kriminalista z pražské mordparty a znojemský okresní policejní ředitel dnes říká: „Případ by znovu neměli vyšetřovat znojemští policisté. Musí si totiž uvědomit, že tenkrát pochybili.“

Proč si myslíte, že by případ neměli šetřit znojemští policisté?
Znojemská policie tehdy pochybila a podle mě tedy nebude mít zájem na tom, aby svou chybu potvrdila. Měl by to vyšetřovat někdo jiný. Budu se snažit na tuto věc poukázat i oficiálně.

Jak hodnotíte tehdejší práci vyšetřovatelů?
Neříká se mi to lehko, protože na původním případu pracovali moji někdejší podřízení. Někdo za to ale musí zodpovídat. Jestliže se k přepadení Čepura doznal přesto, že ho neudělal, muselo se to přiznání někde a nějak narodit. Přece kvůli tomu nikdo dobrovolně nepřijde na policii a tam to ze sebe nevysype. Netroufám si říct, že Čepuru přímo zmlátili. Museli z něj ale určitě doznání vymáčknout. A bylo by dobré, kdyby se právě toto prověřilo. Třeba i u hlavního líčení u soudu řekl jeden z policistů, že se Čepura přiznal spontánně. Druhý pak ale tvrdil, že Čepura nechtěl jmenovat druhého pachatele. A pak dodal, že když se s lidmi pracuje a hovoří, tak se pak přiznají. To znamená, že se spontánně nepřiznal, když s ním museli takzvaně pracovat.

Vy jako bývalý kriminalista víte, jak bez fyzického násilí přinutit pachatele k doznání?
Samozřejmě. Osobní zkušenost s tím ale nemám, i když jsem šestnáct let pracoval u pražské mordparty. Měl jsem zásadu, že je lepší sto uniklých pachatelů, než jeden neprávem potrestaný. A v době, kdy jsem sloužil, tak se ještě udělovaly i tresty smrti. Přestože několik z mých „klientů“ dostalo právě trest smrti, mohu dnes s klidným svědomím usínat, protože to bylo právem.

Domníváte se, že tehdy chybovala především znojemská policie?
Selhal celý systém. Proti rozhodnutí okresního soudu jsem podával odvolání ke krajskému soudu, ten ale pouze zopakoval stejné fráze z rozsudku. A totéž Nejvyšší soud. Podal jsem i ústavní stížnost a při ní selhal i Ústavní soud. A to je to hrůzné. Nenašel se nikdo, kdo by se pozastavil a zamyslel nad našimi argumenty. Všichni to přešli. Hrozné je samozřejmě i to, že se někdo pět let probouzel ve vězení s vědomím, že je tam nevinně.

Odborník: Za právní názor soudce nemůžeme potrestat

Znojmo – Zdrženlivé hodnocení. To teď doporučuje v případě možného justičního omylu ve Znojmě profesor Jaroslav Fenyk z katedry trestního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

„Pro policii, státní zástupce i soudy je zásadní, jaké důkazy mají při rozhodování k dispozici. Mohou se totiž objevit nové skutečnosti, které jsou natolik zásadní, že rozhodnutí o vině zvrátí. Právě proto existuje institut obnovy řízení,“ vysvětlil Fenyk.

Ve znojemském případu je podle něj zásadní otázka, zda člověk, který se nově přiznal k přepadením pošťaček, figuroval v původním řízení. „Vyslechl ho někdo jako svědka? Navrhoval ho někdo jako svědka? Pokud ne, není divu, že se celý případ otevírá znova,“ uvažoval Fenyk.

Bez důkladné znalosti spisu odmítá hodnotit, zda v celé kauze selhal soudní systém. „Ovšem i tak si musíme uvědomit, že justiční soustavu tvoří jen lidé a ti mají své omezené možnosti,“ zdůraznil.

Poukázal přitom na fakt, že zatím není zřejmé, jaké výsledky nové vyšetřování přinese. „Zda povede k nějakému odsuzujícímu rozsudku, to teď nemůže nikdo odhadnout. třeba se ukáže, že bez svědectví, které spustilo nové vyšetřování, by se na případu nic nezměnilo,“ podotkl Fenyk. To, jestli při vyšetřování někdo pochybil, je tak podle něho téměř nemožné předjímat.

Za zpochybněný verdikt s největší pravděpodobností ani tak nehrozí soudcům či státním zástupcům žádný postih. „Za jejich právní názor je nemůže nikdo trestat,“ uvedl Jiří Hovorka z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. To, že by odsoudili nevinného na základě důkazů známých v době rozhodování, není důvodem k jejich postihu.