Inspektoři GIBS prošetřovali, zda došlo k pochybení dozorců, kteří Dahlgrena hlídali. Dříve se objevily i spekulace, zda dozorci nespáchali trestný čin. Nyní vyšetřování po půl roce skončilo. „Po vyhodnocení všech okolností jsme prověřování ukončili s tím, že mohlo dojít k porušení interních předpisů. Proto jsme podali návrh na možné kázeňské projednání nadřízenému funkcionáři. Nezjistili jsme, že by v této kauze některý z příslušníků Vězeňské služby spáchal trestný čin," uvedl mluvčí GIBS Ivo Mitáček.

Policisté případ uzavřeli již dříve s tím, že šlo o sebevraždu bez cizího zavinění. Podle dřívějšího vyjádření Dahlgrenova obhájce Richarda Špíška měl Američan sebevraždené sklony již dříve, obhájce proto dokonce žádal o jeho umístění do zabezpečovací detence.

Do vězení se Dahlgren dostal za čtyřnásobnou vraždu. V roce 2013 brutálním způsobem zabil svou sestřenici, jejího manžela a dva syny v rodinném domě v brněnských Ivanovicích. Své příbuzné ubodal, poté se pokusil jejich těla spálit. Po činu Dahlgren uprchl do Spojených států amerických, kde ho zadrželi. Zpět do České republiky ho po dlouhých jednáních vydalo americké ministerstvo spravedlnosti. Jako prvního a jediného amerického občana.

Krajský soud Američana nakonec odsoudil k doživotí ve věznici se zvýšenou ostrahou. „Nepřímé důkazy tvořily souvislý řetězec poukazující na to, že zločin nemohl spáchat nikdo jiný než Dahlgren. Na jeho kalhotách nalezli genetikové v devětatřiceti skvrnách krev všech čtyř obětí,“ uvedl v roce 2016 soudce Michal Zámečník.

Jeho rozsudek pak potvrdil i Vrchní soud v Olomouci. Několik měsíců před Dahlgrenovou sebevraždou podal jeho obhájce Richard Špíšek dovolání k Nejvyššímu soudu. Žádali o zmírnění trestu.

Nejvyšší soud o dovolání rozhodl až po Dahlgrenově smrti. Tím dal případu definitivní tečku. Dovolání zamítli soudce Nejvyššího soudu jako nedůvodné, a potvrdili předchozí rozsudky.