Důkaz mají podle posledních informací v rukou kriminalisté, kteří případ vyšetřují. Vyplývá to ze spisu amerického soudu, který rozhoduje o vydání Dahlgrena ze Spojených států do České republiky ke stíhání. Na krátkých kalhotách s pětadvaceti krvavými skvrnami je podle analýzy DNA určitě krev jedné z obětí a pravděpodobně i dalších dvou. Kalhoty získala česká policie od amerických kolegů týden po vraždě.

Podle znalce Hajného ale ani takový důkaz nemusí k vydání Američana stačit. „Obhajoba bude hledat jakoukoliv záminku, aby prokázala, že se Dahlgren mohl kolem obětí jen ochomítnout. Hrozí nebezpečí, že se to celé otočí," myslí si znalec. Podezřelý podle něj může říct, že mrtvé našel po činu a od jejich krve se pak zašpinil. „Naší justici nemusí důkaz vůbec pomoct," upozornil Hajný.

Zdůraznil také, že záleží na tom, jak přesně skvrny od krve vypadají. „Dahlgren s rodinou předtím žil a může také tvrdit, že krev se na jeho oblečení dostala už dříve. Je to hrozně složité a pokud se Američan nepřizná, může to být špatné," uvedl znalec.

Ze spisu, který má americký soud, vyplývá, že pětadvacet krvavých skvrn se na kalhoty obviněného nemohlo dostat pouhým otěrem. Další podrobnosti ale zatím nejsou jasné. „K jednotlivým stopám se nevyjádříme. Mohu říct jen, že jsme udělali vše pro to, abychom úřadům dodali maximálně kvalitní podklady," sdělila v úterý mluvčí jihomoravských policistů Petra Vedrová.

Obhájce: Jen nepřímý důkaz

Podle brněnského obhájce Richarda Nováka mohou být krvavé skvrny jeden z korunních důkazů. „Sám o sobě ale nestačí. Musí jich být více," upozornil Novák. Zároveň dodal, že podobné stopy jsou nepřímý důkaz. „Krev na těle nebo oblečení podezřelého znamená, že v blízkosti oběti byl. Ne že je pachatel," zdůraznil obhájce.

Jeho americký kolega Theodor Simon, právnické eso, které Dahlgrena hájí, bude podle něj všechny důkazy napadat. Novák si ale nemyslí, že by se mu podařilo prokázat například to, že úřady získaly Dahlgrenovo oblečení nezákonně. „Odebrání šatů muselo být řádné. Nedokážu si představit, že by americké nebo české úřady v tak závažném případu postupovaly jinak," konstatoval Novák.

Vrátím se do USA, psal Dahlgren po prvních vraždách

Právě na postup amerických úřadů je v těchto dnech upřená pozornost všech, kteří kauzu sledují. Zdali americká justice Dahlgrena vydá, se ale mohou dozvědět až za několik měsíců nebo také let. „Žádnou lhůtu na rozhodnutí americké úřady nemají. Zatím ani nepožádaly o jakékoliv doplnění důkazů," informoval v úterý ředitel tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti Robert Schuster.

Zároveň upozornil, že až úřady o vydání či nevydání Dahlgrena rozhodnou, nikdo už jejich verdikt nezmění. „Bude konečný. Žádné odvolání proti němu neexistuje," konstatoval Schuster.

Dahlgren přicestoval za svými příbuznými v Brně letos v květnu. Bydlel u nich v domě v brněnských Ivanovicích a podle obvinění je 22. května zavraždil. Hned potom se dostal taxíkem do Vídně a odletěl do Spojených států, kde ho na letišti zadržela FBI.