„Zaútočil na ni nečekaně deseticentimetrovým loveckým nožem potom, co se pohádali. Útok byl zvlášť surový a intenzivní, ženě zasadil čtrnáct bodných a sečných ran. Byla na místě mrtvá," přečetl obžalobu státní zástupce Ivan Hrazdira.

Obžalovaný se k vraždě sám přiznal. Hned po činu matce zavolal záchranku a pokoušel se ji poskytnout první pomoc. „Všeho velmi lituji. Křičela na mě, nadávala mi, říkala mi, že jsem ostuda rodiny. Normálně bych utekl, ale zastoupila mi dveře. Bodl jsem jednou a už to nešlo zastavit. Přestal jsem, až když malátná spadla na zem," popsal syn zavražděné ženy.

Matka ho podle jeho slov celý život týrala. „Když mi bylo jedenáct, upustil jsem hrnec, tak mě začala kopat do ledvin. Šel jsem proto za ředitelkou školy a poprosil jí, aby mě dala do dětského domova," přiznal obžalovaný.

Potom si prošel výchovným ústavem, kde se vyučil na pomocného kuchaře. Po dvou letech v domě na půl cesty se přestěhoval zpátky k matce. „Potřebovala pomoct s dluhy. Nakonec mi ale brala celé výplaty. Křičela na mě, že jí nepomáhám, ačkoli jsem doma dělal všechno a k tomu jsem chodil do práce," dodal obžalovaný, který se cítil neustále frustrován.Deset a půl roku za mříže dostal od soudu šestadvacetiletý mladík, který loni v červnu ve Svitávce na Blanensku ubodal svojí matku.

Pocit křivdy u něj potvrdila i psycholožka Beáta Nour Mohammadi. „Když je kritizovaný, začne křičet a přehnaně se hájit. Je infantilní a sexuálně nedozrálý. Jeho nejživější vzpomínka z dětství je, když ho matka a otec týrali," konstatovala psycholožka.

Pro své okolí ale podle ní nebezpečný není. „Snaží se zavděčit každému, kdo je na něj milý. Je sám sobě jediným přítelem," dodala.

Neschopnost navazovat vztahy potvrdila i jedna ze svědkyň. „Kamarádil se jen s mým čtrnáctiletým synem, to mi přijde zvláštní. Navíc se snad neuměl bavit o ničem jiném než o počítačových hrách," dodala sousedka.

Obžalovaný podle psychiatričky Mileny Zimulové trpí smíšenou poruchou osobnosti. „Při vraždě se ale mohl plně ovládat," zakončila Zimulová.

Mladík s rozsudkem souhlasil a neodvolával se, hlavně kvůli tomu, že ho soud umístil pouze do věznice s ostrahou. Zato státní zástupce si lhůtu na odvolání nechal, požadoval totiž zařazení do věznice se zvýšenou ostrahou. „Obžalovaný před vraždou mohl odejít, nebo matku odstrčit. Hlavně proti sobě stál zdravý muž a nemocná žena a ani to ho nezastavilo," zdůvodnil Hrazdira návrh tvrdších podmínek.

Mrtvá žena totiž trpěla rakovinou a v době vraždy vážila pouze jednačtyřicet kilogramů. „Jak řekl sám obžalovaný, jeho matka proti němu neměla žádnou šanci. Dá se ale říct, že muž měl v životě smůlu a snažil se své rodině uniknout, ale i tak reagoval surově a neadekvátně," doplnil Hrazdira.

Rozsudek je ještě nepravomocný a obžalovaný skončil ve vazbě.