Podle státního zástupce Aleše Sosíka tvrdil bývalý jednatel brněnské reklamní společnosti Nerona, že jeho firma má menší tržby než ve skutečnosti. „Vymýšlel si obchody s různými firmami a předstíral, že mu dodávají zboží. Dokonce kvůli tomu padělal faktury a razítka údajných dodavatelů,“ popsal Fikrovo provinění Sosík.

Falešné doklady pak uvedl i v daňovém přiznání. „Výdaje společnosti tak zvýšil o desítky milionů korun. Na dani z přidané hodnoty tak stát v roce 2007 připravil o deset milionů korun,“ dodal státní zástupce.

Odmítl vypovídat

Obžalovaný měl v úterý u soudu vypovídat, k případu se ale vyjádřit odmítl. Poté požádal soud, aby nemusel být u projednávání přítomný. Senát, v jehož středu usedla předsedkyně Dana Kancírová, Fikrovi vyhověl a u soudu tak vypovídali pouze svědci.

Většina z nich potvrdila slova obžaloby. „Faktury, které dal do daňového přiznání, jsou vymyšlené. Naše firma totiž používá jiný účetní program a doklady proto vypadají úplně jinak než ty, které měl Fikr,“ podotkl jednatel firmy Plastimac Roman Kuliš.

Pražská firma přitom měla údajně Neroně dodat reklamní předměty za celkem tři a půl milionu korun. „O této společnosti jsem ale poprvé slyšel až od pracovníků finančního úřadu. Nikdy jsem s ní nespolupracoval. Není pravda, že jsem mu něco dodával. Je také nesmysl, že by moje firma přijala tolik peněz v hotovosti. Takové množství peněz bychom přijali bankovním převodem. Při platbě v hotovosti navíc vždycky vydáváme stvrzenku. Žádná ale neexistuje,“ upozornil ještě šéf Plastimacu.

K údajům o jeho firmě se podle něho dostal Fikr díky obchodnímu rejstříku, který je na internetu. „Mohl tam snadno zjistit třeba naše IČO nebo kde sídlíme,“ dodal Kuliš.

Podobně vypovídal také Wolfgang Stempfer, který vede pražskou společnost Reklama cz. „Když jsem byl na policii, vyšetřovatelé mi ukazovali dlouhý seznam firem, se kterými měla údajně Nerona spolupracovat. Byla tam také moje společnost, i když jsme s Fikrem nikdy nejednali. Podle mne si našel na obchodním rejstříku firmy, které měli něco společného s reklamou a jejich jména pak použil,“ sdělil soudu Stempfer.

Stejně jako Kuliš i německý podnikatel popřel, že by měl s brněnskou společností cokoliv společného. „Poprvé jsem o Neroně slyšel až na policii. Naše faktury navíc vypadají jinak než doklady, které měla Fikrova firma založené v účetnictví. Máme třeba úplně jiné razítko,“ řekl Stempfer.

Vše platil sám

Kromě jednatelů společností, které měly s Neronou údajně obchodovat, vypovídala v úterý u soudu také bývalá účetní brněnské firmy Iveta Školná. „Faktury jsem pouze zakládala do učetnictví, jinak je řešil Fikr. Většinou vyzvedl peníze z účtu a platil hotově. Nikdy se mi ale nezdálo, že je s doklady něco v nepořádku,“ vypověděla u soudu účetní.

Senátu také vysvětlila, že přehled o tom, kolik má firma opravdu zboží a jestli tedy skutečně někomu něco dodala, měl jen její tehdejší jednatel. „Když jsme dělali inventuru, dala jsem mu podklady z účetnictví a on jel do skladu. Poté mi řekl, kolik čeho je a já to zapsala do dokladů,“ dodala Školná.

Přestože u soudu vypovídalo několik svědků, senát v úterý o vině či nevině obžalovaného nerozhodl. Další výslechy jsou totiž naplánované na středu. Již nyní je ale pravděpodobné, že Kancírová jednání odročí. Někteří svědci, kteří byli předvolaní na úterý, k líčení nepřišli.

Čtěte také: Osm mužů podvedlo banky o 80 milionů