Vše podle něj odstartovala snaha o přivýdělek a lákavý inzerát na pozici asistenta manažera, kterou mohli lidé vykonávat z domova. „Na něj odpověděli většinou nezaměstnaní nebo matky na rodičovské dovolené," informoval Šváb.

Zájemci o práci vyplnili dotazník, dostali potvrzení, že práci získali a jejich prvním úkolem byla takzvaná ověřovací platba. „Každý z nových zaměstnanců zaslal zaměstnavatelům údaj o svém bankovním účtu, na který mu záhy dorazila platba v eurech," přiblížil Šváb.

Většinou lidé dostali kolem dvou tisíc eur, což je asi šestapadesát tisíc korun. Z nich si po výběru mohli nechat zhruba padesát eur, tedy asi čtrnáct set korun, nechat.

Zbytek peněz museli okamžitě poslat do ciziny, většinou mimo země Evropské unie. „Dostali minimální provizi a v té době ještě netušili, že se ze slibované dlouhodobé spolupráce stal jednorázový obchod a taky začátek problémů," řekl Šváb.

Po takzvané ověřovací platbě totiž podle něj noví zaměstnavatelé nebyli k zastižení. A lidé, kteří se do přeposílání peněz zapojili, jsou nyní navíc podezřelí z trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. „Pokud jej spáchali v nedbalosti, hrozí rok vězení. Pokud to je úmyslný skutek, hrozí čtyři roky," upozornil Šváb.

I pokud se prokáže, že lidé naletěli a peníze přeposílali v dobré víře, mohou mít velké problémy. „Trest může být mírný. Ale budou mít záznam v trestním rejstříku. Informace o odsouzení, byť za nedbalost, při hledání dalšího zaměstnání moc nepomůže," podotkl mluvčí.

Podle něj na objasňování kauzy stále pracují policisté z hospodářské kriminálky.