V pondělí před soudem vypovídala přítelkyně muže, která s rodinou bydlela a tvrdí, že si Veronika celý incident vymyslela. „Donutila mého přítele, aby Pavla, který byl agresivní a dělal v domě problémy, odvezl do ústavu, ten se ale začal vzpírat a snažil se utéct, tak ho přítel jenom držel okolo ramen. Nikde nebyl žádný provaz. Pavel je statný chlap, žádná ovce, nikdo by ho ani svázat nedokázal. Jenom Veronika ho občas fackovala, jinak se ho nikdo nedotkl," vysvětlila.

Útěky byl bratr obžalovaného prý pověstný. „Často na několik dní zmizel, byl s bezdomovci a alkoholiky. Potom se vrátil domů," svěřila se svědkyně.

Situace se nakonec uklidnila. „Rozhodli se, že Pavla ještě nikam odvážet nebudou a vyřeší to jindy. Ráno potom dostal mrtvici, Veronika nám vyčítala, že to bylo kvůli předchozímu večeru. Říkala, že je to celé chyba mého přítele, že ho nenávidí a že za to půjde na doživotí do kriminálu. Potom si pro něj přijeli policisté v čele s ní. Bylo vidět, že z toho má Veronika radost," popsala družka obžalovaného.

Sestra potom měla tvrdit, že je Pavel v kómatu a nikdo jiný než ona k němu nesmí. „Večer ke mně přiběhla, zhroutila se a brečela. Říkala, že obžalovaný škrtil bratra provazem. Měl tam ležet polonahý a svázaný," popsala sousedka a kamarádka Veroniky, která se jí chodila svěřovat.

Podle soudní znalkyně má sestra obžalovaného kvůli svému psychickému stavu tendenci zážitky zveličovat. „Ráda se dělá zajímavou a předvádí se. Události dramatizuje a bere je velmi citově," popsala psycholožka Blanka Špíšková.
Její závěry potvrdila i přítelkyně obžalovaného. „Udělala si z toho show, bavilo jí to. Předváděla přímo herecké výkony," dodala přítelkyně.

Ostatní sourozenci obžalovaného, kteří jsou více psychicky postižení než Veronika, byli podle družky obžalovaného navíc ovlivňovaní policisty. „Jedna z opatrovatelek pochopila, že jsou Pavel i jeho sestra Ludmila velmi lehce manipulovatelní a může je donutit říct, co chce. Z výslechu u nich se Pavel vrátil celý vyděšený. Připadala jsem si tam jak v minulém režimu, nesměla jsem se ani dívat jinam než před sebe," stěžovala si družka.

Podle sousedky ale o týrání psychicky labilních sourozenců ze strany jejich zdravého bratra věděla celá obec. „Když tam ale někdo přišel, všechno popřeli. Báli se ho. Jednou měl obžalovaný Veronice rozbít hlavu popelníkem, jindy zatloukl okna i dveře, aby nikdo nemohl ven z domu. Často z jejich domu byl slyšet strašný, nelidský řev," popsala svědkyně.

Pokud soud uzná muže vinným, hrozí mu až dvanáct let vězení.