Oláh chlapce přepadl koncem loňského listopadu. „Kolem osmé hodiny večer na rohu ulic Táborská a Geislerova v Brně oslovil čtrnáctiletého hocha. Chtěl od něj půjčit mobil. Když to chlapec odmítl, Oláh mu dal pěstí do obličej, vytáhl mu mobil z kapsy a z místa utekl. Mobil poté prodal v jedné herně,“ přečetl žalobu soudce Petr Hlavina.

Oláh sice u soudu přiznal, že telefon ukradl a prodal, zbytek si však podle něho okradený chlapec vymyslel. „Nijak jsem na něj nezaútočil, chlapce jsem jenom přesvědčil, aby mi mobil půjčil. Až mne to samotného překvapilo, že mi tak věří a telefon mi půjčil. Potom jsem telefon opravdu prodal, ale nikomu jsem při tom neublížil,“ dušoval se Oláh.

Městský soud v Brně mu v lednu neuvěřil a poslal ho za mříže na sedm let. Proti tomuto rozsudku se Oláh odvolal. „Soud mi nevěřil proto, že už jsem byl dřív trestaný právě za loupežné přepadení. Když jsem se pak dostal na svobodu, měl jsem problémy s drogami. Proto jsem kradl, abych získal peníze,“ vysvětlil Oláh, proč chlapce přepadl.

S odvoláním však neuspěl. Brněnský krajský soud totiž potvrdil lednový verdikt městského soudu. „Městský soud provedl veškerá potřebná dokazování a důkazy důkladně zhodnotil. Obžalovaný sice tvrdí, že chlapce nezbil, jenže výpovědi svědků a přepadeného chlapce dosvědčují opak. Policisté navíc přepadeného chlapce po útoku vyfotili. Na jeho tváři byly tehdy jasně vidět stopy, po ráně pěstí,“ řekl Hlavina.

Krajský soud se s městským ztotožnil i v délce trestu, který Oláh dostal. „Rozhodně není nepřiměřeně přísný. Oláh byl předtím již několikrát trestaný. V roce 2003 ho poslal soud do vězení za loupežné přepaden. Jen několik týdnů poté, co se vrátil z vězení však Oláh ukradl jedné Brňance tašku. Za to ho soud potrestal patnáctiměsíčním vězením,“ dodal Hlavina.

Podle něho byl soud k Oláhovi poměrně shovívavý. „Žaloba totiž navrhovala, aby obžalovaného posuzoval jako zvlášť nebezpečného recidivistu. Soud s tím ale nesouhlasil. Oláhovi dal nakonec sedmiletý trest, hrozilo mu přitom i desetileté vězení,“ upozornil Hlavina. Jedinou Oláhovou šancí na zmírnění trestu je nyní dovolání k Nejvyššímu soudu, to však většinou úspěšné nebývá.

S podobnými případy se v poslední době často setkávají i brněnští strážníci. „Před necelým měsícem jsme v jednom týdnu zaznamenali hned tři taková přepadení. Například na cyklostezce mezi ulicemi Křenová a Zvonařka přepadl neznámý muž třináctiletého chlapce. Chtěl aby mu školák dal mobil. Když to chlapec odmítl, muž mu začal dokonce vyhrožovat pobodáním,“ popsala jeden z případů mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Dopadnout takovéto lupiče je poměrně těžké. Než se totiž dítě dostane k telefonu, aby mohlo zavolat pomoc, lupič už je pryč. Uloupené telefony míří často rovnou do nejbližší zastavárny. „Tito lupiči a zloději většinou potřebují rychle peníze,“ upozornila Kapitančiková.

Podle by proto děti neměli své telefony nosit moc na očích. „Dřív byla móda, mít mobily zavěšené na šňůrce na krku. Lupiče to pak víc lákalo. Nyní už si dávají větší pozor a telefony mají schované,“ dodala Kapitančiková.