Není líh, jako líh. O tom se mohl přesvědčit podnikatel z Mutěnic na Hodonínsku Vladislav Jarošek. Chyba, kterou udělal v roce 2003 při denaturaci lihu ho teď může přivést do vězení. Podle obžaloby totiž výrobce alkoholických a nealkoholických nápojů připravil stát o desítky milionů korun při krácení daně a poplatku. Ve středu kvůli tomu stanul před brněnským krajským soudem.

Státní zástupce Jaroška viní z toho, že v roce 2003 podal daňové přiznání, ale nezahrnul do základu daně líh. „Ten nebyl dostatečně denaturovaný. Sloužil k výrobě nemrznoucí směsi Nemrazol. Obžalovaný tak měl způsobit škodu na spotřební dani z lihu,“ uvedla soudkyně Halina Černá.

Škodu nikdo nevymáhá, vznikla totiž státu. Jedná se ale o částku přesahující 70 milionů korun. Podnikatel, který se věnuje výrobě nápojů a jejich stáčení, skladoval hektolitry lihu v hale v Mutěnicích. Měl na to řádné povolení ministerstva zemědělství. „Problém byl však jinde. Za denaturovaný líh se platí nižší daň. Jarošek tedy nárok na slevu daně neměl,“ vysvětlila soudkyně.

Denaturace se od roku 2004 provádí s dohledem celního úřadu. V roce 2003, kdy měli denaturaci provádět Jaroškovi zaměstnanci, museli být na místě podle vyhlášky přítomní pracovníci finančního úřadu. K tomu ale nedošlo a finanční úřad o celé záležitosti nic neví.

Hořká pachuť

„S Jaroškem jsme přečerpávali líh z nádrží. Nevzpomínám si, jestli u toho byl ještě někdo jiný, než zaměstnanci firmy. Někdo pak přivezl kanystry s modrou barvou a přidával to do lihu. Potom jsme měli hrozně hořko v puse,“ tvrdil jeden z předvolaných svědků, Pavel Krištof.

Tomu se však divil soudní znalec z oblasti chemie. Podle něho žádná z běžných ingrediencí při znehodnocování lihu není hořká. „Při výrobě nemrznoucích směsí se většinou používá lehký benzín. Nepřidávají se tam látky, které by mohly mít hořkou pachuť,“ řekl znalec Petr Žaloudík.

Předsedkyně soudního senátu do jednací místnosti pozvala také znalce, který měl za úkol zjistit, jestli Jaroškova provozovna mohla zpracovávat takové množství lihu, které se uvádí v obžalobě. „Prohlédl jsem si technické zařízení ve firmě VELPA, viděl jsem linku i nádrže, ze kterých se směs stáčela do lahví. Mohu potvrdit, že se toto množství dalo v provozovně vyrobit,“ řekl Malý. Dodal, že za hodinu mohli zaměstnanci stáčírny naplnit až 600 lahví. Malý byl však některými dotazy senátu zaskočen. Jeho specializací totiž není chemie nebo potravinářství, ale ekonomika a strojírenství.

Soudkyně tedy jednání odročila na květen. Chce totiž vyslechnout svědky a další odborníky, kteří přiblíží to, jak k výrobě Nemrazolu docházelo.

Na to si vzpomněl svědek Jozef Vozatar, který ve stáčírně obžalovaného Jaroška pracoval. „Nadřízení mi řekli, z kterých sudů mám načerpat denaturační činidla. Pak se vše přimíchalo do technického lihu. Celý proces trval skoro den,“ popsal výrobu Vozatar. To, že Jaroškova firma vyrobila v prosinci 2003 několik kubíků lihu, který nebyl dostatečně zdenaturovaný, ale nevěděl. Za krácení daně a poplatku hrozí Jaroškovi pět až dvanáct let ve vězení.