Pořízek čelil žalobě hned z několika trestných činů v souvislosti s výstavbou brněnského státního zastupitelství, jež bylo součástí budovaného justičního paláce v Brně. Údajně způsobil škodu za více než pětatřicet milionů korun.

„Obžalovaný měl jako předseda Krajského soudu v Brně porušit své povinnosti při zadávání veřejných zakázek na stavbu budovy státního zastupitelství," tvrdila žaloba. Jednalo se o dvě dílčí zakázky zadané bez výběrového řízení, které byly podle žaloby předražené. Podle soudu se však Pořízek při zadávání zakázky žádného trestného činu nedopustil.

Jaromír Pořízek od samého začátku vinu odmítl. „Toto trestní stíhání je proti mně vedeno neoprávněně a je naprosto absurdní. Chci důrazně popřít všechno, co je mi obžalobou kladenou za vinu. Důrazně popírám, že bych se dopustil jakéhokoliv trestného činu, ať již úmyslně či z nedbalosti," prohlásil. Bývalému předsedovi Krajského soudu v Brně hrozilo až deset let vězení.

Případem se ostravský krajský soud zabýval již jednou. V roce 2014 v neveřejném jednání rozhodl o zastavení trestního stíhání Jaromíra Pořízka. Vrchní soud v Olomouci ale usnesení zrušil s tím, že je vhodné během hlavního líčení provést všechny důkazy a poté až vynést verdikt.

Stavba justičního areálu se podle původních předpokladů měla pohybovat přes 800 milionů korun, došlo však k několika projekčním změnám. Nakonec se vyšplhala na téměř dvě miliardy korun. Zda je vše v pořádku v minulosti prověřovalo několik institucí, mimo jiné Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě není pravomocný. Státní zástupkyně se na místě odvolala. Konečné slovo bude mít Vrchní soud v Olomouci.