Krmičkám, které přišly na konci minulého týdne do vepřína vPernštejnském Jestřabí na Brněnsku, mírně zamrazilo vzádech. Vpodestýlce pod stovkami selat si totiž všimly krve. Později zjistily, že několik selátek chybí.

„Do oploceného, ale nehlídaného vepřína se vloupal neznámý zloděj přes noc. Přímo vjednom zkotců zabil osm bílých selat, která vážila kolem dvaceti kilo,“ řekl mluvčí policie Brno-venkov Aleš Mergental. Jestliže by se pachateli podařilo kusy prasátek prodat, utržil by tedy peníze za více než metrák masa.

Stopy, které zloděj podle policie ve vepříně nechal, svědčí o jeho mimořádné brutalitě. Krvavé šmouhy směřovaly od vepřína na pole. Detektivové je ani nemuseli zvlášť hledat. Na bílé sněhové pokrývce, která ležela vokolí malé obce, jich bylo plno. Kriminalisty dovedla krev až na pole. Zhruba dvě stě metrů od zdi vepřína uviděly kusy zvířecích vnitřností.

Rozpáraná mláďata

„Pachatel odtáhl selata na pole, kde je vyvrhl. Poté je zřejmě autem odvezl pryč,“ přiblížil další jednání zloděje jeden zpolicejních komisařů, který se případem zabývá. Škoda podle něj nedosahuje závratné výše, přesto není zanedbatelná. „Majitel farmy si vyčíslil škodu za zabitá a ukradená selata na deset tisíc korun,“ dodal vyšetřovatel.

Vmalé vísce Pernštejnské Jestřabí, která má všehovšudy necelých dvě stě obyvatel, se o krádeži ve vepříně jen šušká. Nikdo o případu nechce nahlas mluvit. Důvod? „Každý tady něco pěstuje. Všichni chovají slepice, kdekdo má doma prase. Pokud se vokolí pohybuje zloděj, který krade domácí zvířata, může místo vepřína přijít i kněkomu domů,“ obávala se například sedmačtyřicetiletá žena, která nechtěla prozradit své jméno. Už prý kvůli tomu, že si vdědině každý vidí do talíře.

Pytlák nebo zabijáci?

Způsob, jakým se neznámý pachatel zbavil vnitřností, je pro odborníky zarážející. „Buďto to mohl být nějaký ledabylý myslivec, protože správně by vyvržené vnitřnosti měli zakopat anebo aspoň schovat například do nedalekého křoví. Vyvržené vnitřnosti prostě nemohou být úplně na ráně. Tak, aby je každý hned našel,“ uvažoval Zdeněk Zahradník zBrna, který se věnuje myslivosti.

Nejpravděpodobnějším motivem pytláka, který nejprve surově zabil a poté ukradl bílá selátka, je zřejmě maso. Buď ho má pro sebe nebo na kšeft. Také se mohlo jednat o organizovanou skupinu profesionálních lovců.

„Organizované party takových zabijáků nerespektují vůbec žádná pravidla. Řádí celoročně, a to především vlesích. Bez ohledu na dobu hájení, střílí jelenovité samce v době, kdy mají shozené paroží, což je přímo zákonem zakázané, nebo loví laně ve vysokém stadiu březosti,“ přiblížil taktiky „lovců“ kriminalista Jiří Vaněk, který se delikty pytláků zabývá. Podle něj jsou takoví pytláci perfektně vybavení. „Používají automatické zbraně, armádní zařízení pro noční vidění, reflektory k osvětlení a oslepení cíle. Zákroky proti takovým skupinám jsou nejen obtížné, ale také nebezpečné,“ upozornil Vaněk.

Na jihu Moravy se prý pytlačilo odnepaměti. Tresty ale bývaly vdávných dobách dosti drastické. Nejpřísněji se trestal pych na majetku panském a církevním. Za první republiky zase například platila jiná právní úprava pro Podkarpatskou Rus, kde bylo pytláctví posuzováno jen jako přestupek, a pro zbytek státu, kde šlo o trestný čin. Podle trestního zákona, který platí nyní, je pytlačení stále zločinem.

Zloděj nebo pachatelé, kteří zabili a ukradli osm selat ve vepříně vPernštejnském Jestřebí se obvinění zpytláctví zatím bát nemusí. „Policie vyšetřuje případ jako krádež, za kterou hrozí až pětileté vězení,“ dodal Mergental.